Podle slov Dana Ťoka je výsledkem jednání s Czech Outdoor, že nebude čekat na definitivní rozhodnutí Ústavního soudu, což bylo důvodem, proč nemohou billboardy odstraňovat.
Společnost Czech Outdoor podobnou dohodu s ministerstvem uzavřela i v loňském roce. Každý den měla odstranit pět billboardů denně, to se ale nedělo.
Na Ústavní soud se kvůli možnému rozporu novely zákona s ústavními právy na ochranu majetku obrátila skupina 17 senátorů.
Billboardy měly od dálnic a silnic prvních tříd zmizet v loňském září, v ochranném pásmu jich ale zůstala polovina, za což je kritizováno ministerstvo dopravy. Ještě loni v létě sliboval Ťok, že budou odstraněny všechny billboardy - vlajkové i nevlajkové. Své vyjádření ale následně zmírnil. Zjistil prý, že zákon, který byl přijat v roce 2012, je složitý a stát má svázané ruce. Navíc, na odstraňování billboardů nemá dostatečné kapacity.
Zákon byl podle jeho slov přijat v době, kdy nebylo ANO ve vládě. Jestliže někdo napíše v roce 2012 komplikovaný zákon, jak jej dnes uděláte jednodušším? Zákonodárce podle něj nepočítal s tím, že tu někdo nechá 1300 billboardů a nechá to na státu. Dodal, že sám je z toho nešťastný, jak jsou principy pro odstraňování administrativně náročné. Z hlediska rychlosti je státní aparát velmi pomalý.
Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bylo do poloviny srpna odstraněno přesně 532 reklamních zařízení. Od dálnic tak zbývá odstranit kolem osmi stovek billboardů.
Odstranit reklamní plochy z ochranného pásma dálnic a silnic prvních tříd nařídila jejich majitelům novela zákona o pozemních komunikacích již od září 2017 po předchozí pětileté lhůtě. Navzdory tomu ale většina z nich u komunikací zůstala. Po následné prvotní výzvě měli majitelé billboardů ze zákona ještě pět dní na nápravu stavu.
Pokud ani pak reklamní plochu neodstranili, úřady měly reklamu do 15 dnů zakrýt a billboard následně zlikvidovat. To se dělo ale jen výjimečně. Náklady spojené s odstraněním jednoho billboardu se podle ŘSD pohybují v řádu desítek tisíc.