Objevila se řada dobrých věcí v souvislosti s drony. Zachránili lidi v moři, využívají je hasiči či policie. Jaký je přínos v těchto sférách?
Určitě velký. Kdybych měl říct, jaká je prognostika do budoucna, tak v roce 2017 byla hodnota trhu s drony na 50 miliardách korun, v roce 2021 je jeho předpokládaná hodnota padesátinásobná, tedy 2,5 bilionu korun. Když se podíváme na jednotlivé oblasti, kde budou drony nejvíce využívané, na prvním místě je infrastruktura. V závěsu je zemědělství. Někde až vzadu je využití pro hobby účely.
V jakých profesích to bude?
V zemědělství se dělají třeba různé analýzy. Dron vám zmapuje pole a řekne, kde je například potřeba více hnojit. V industriální sekci se vy- užívá třeba termokamera. Ve všech takových oblastech musíte mít i odborné znalosti.
Policie chce mimo jiné hlídat rychlou jízdu. Jaká pravidla platí pro Integrovaný záchranný systém?
U státních složek se pohlíží na legislativu trochu jinak. Jsou sice stejná pravidla pro všechny, ale třeba v rámci zásahu se jedná o veřejný zájem, takže například policie může s dronem létat hned bez povolení tam, kde by nám trvalo vyřídit dva týdny.
Doba postoupila tak, že dron reaguje na mávnutí ruky nebo mrknutí oka...
Když člověk ovládá stroj, cítí se trochu jako Jedi, protože mu stačí gesta. Všechny stroje od firmy DJI se osazují senzory pro detekci překážek a kamerami, které si modelují 3D prostor před sebou. Ještě propracovanější je Skydio, jejichž technologie je natolik přesná, že se stroji můžete létat i v lese a mezi dráty. Je vytvořena pro sledování objektů. To může být fajn při sportovním výkonu, ale může to být i nebezpečné, protože může někoho sledovat, aniž by chtěl.
Jaká jsou vlastně rizika zneužití dronů?
Je to velmi okrajová záležitost. Že by nám z pohledu kybernetické bezpečnosti hrozila nějaká velká událost, si nemyslím. Samozřejmě stroje, které si člověk staví sám, jsou mnohem méně zabezpečené.
Objevily se už také případy, že někdo letěl nad soukromým pozemkem, jehož majitel dron sestřelil? Bude více sporů u soudů?
Je to dvousečné. Také už za ta léta na věc pohlížím jinak. Když nad sebou slyším nějaký stroj, tak nevím, jestli má pilot za sebou desítky hodin nalétáno, nebo ho zrovna vybalil z krabice. V tu chvíli mám spíš obavy, aby do něčeho nenarazil a po pádu dronu se někomu něco nestalo. Ale pořád existuje svoboda panoramatu. Takže když vzlétnu, podívám se a někde vzadu bude fabrika, která tam nechtěla být, to už neřeším.
K čemu slouží identifikátor MAIA, která je od Čechů?
Je to mapa letového provozu. Mapuje vzdušný prostor ve smyslu, že vám říká, kde jsou letiště či zakázané oblasti. Je to ale jen pomocník. Aplikace u nás vychází z AisView od Řízení leteckého provozu.
Četl jsem, že drtivá většina dronů u nás létá nelegálně. Je to tak vážné?
Stoprocentně. Je ale dobré, že poslední dobou i média mají zájem šířit osvětu o dronech. Lidi se tak začali o oblast legislativy pro drony zajímat více. My se tomu v DronPro věnujeme pravidelně, pořádáme školení, vydáváme články. Legislativa je nastavená dobře, ale pořád převládá trend, že obor dronů zažívá velký boom, a lidé je nakupují v běžných obchodech, kde jim základní poučky o legislativě nepředávají. Vnímáme, že vývoj dronů jde rychle dopředu, a je potřeba, aby se lidé ptali opravdu u profesionálů.
Chystáte nějakou akci?
Čeká nás příští pondělí live stream v pořadu o dronech, kde se nás lidé můžou na cokoliv zeptat. Pak ho budeme prezentovat i na našem Facebooku. Lidi se s námi ale budou moci hlavně potkat a seznámit na DronFestu, který se koná 1. a 2. června v Plzni. My tam budeme prezentovat největší leteckou školu. Ke každému stroji poskytujeme zdarma školení, abychom předešli rizikům. Za tu dobu jsme vytrénovali stovky licencovaných pilotů.
Autor textu: Pavel Urban, Deník METRO