S večerem přichází velikonoční třídenní neboli triduum, do kterého patří Velký pátek, Bílá sobota a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem liturgického roku a také největšími křesťanskými svátky.
Třídenním končí pro křesťany svatý týden, poslední postní týden před Velikonocemi. Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná třídenní utrpení a vzkříšení. Jeho český název navazuje na německé lidové pojmenování Gründonnerstag, které je pravděpodobně odvozeno ze zkomolení záměnou staroněmeckého greinen (plakat) s grün (zelený). Vznikl tak vlastně omylem, ale to nezabránilo vzniku četných obyčejů s ním spojených. Jedním z nejrozšířenějších je, že se má v tento den jíst zelená strava, například špenát, kopřivy, zelí nebo bylinky, aby byl člověk zdravý celý rok.
V Česku se na Zelený čtvrtek pečou jidáše, což je velikonoční kynuté pečivo a má různé tvary - bochánky, preclíky, pletýnky, věnce, nejčastěji ale spletené provazce. Ty by měly připomínat provaz, na kterém se Jidáš, který zradil právě na Zelený čtvrtek Ježíše Krista a vydal ho římským vojákům, ze zoufalství nad svým skutkem posléze oběsil.
Dnes naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty, protože symbolicky odlétají do Říma. Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky.
Po Zeleném čtvrtku následuje Velký pátek, který připomíná den, kdy Kristus zemřel na kříži. Bílá sobota je dnem pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.