Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala by se proto měly školy zaměřit na zlepšení výuky na druhém stupni a více motivovat žáky v méně oblíbených předmětech.
Zatímco mezi páťáky bylo při testování například v problematické matematice neúspěšných 16 procent dětí, v devátých třídách to bylo 31 procent. Tito žáci neměli v testu ani 60 procent správných otázek, což je podle inspektora minimum, které by měli zvládat.
V lepších výsledcích prvního stupně s podle Zatloukala odráží mimo jiné i lepší přístup učitelů k výuce, jejich kvalitnější pedagogická příprava a moderní vyučovací metody, o kterých se začalo více diskutovat například v souvislosti se zaváděním matematiky podle profesora Milana Hejného. Ten je autorem alternativní metody výuky matematiky, jež spočívá v objevování postupů tvůrčího hledání řešení dětmi samotnými.
Matematika patří společně s češtinou a němčinou k nejméně oblíbeným předmětům. Téměř dvě třetiny deváťáků inspekci řekly, že mají malou nebo žádnou zpětnou vazbu v hodnocení od učitele.
Podle Zatloukala je problém výraznější na druhém stupni a může být jedním z příčin horších výsledků starších žáků, podobně jako nedostatek moderních metod ve výuce, mezi které patří například skupinová práce. Inspektor upozornil, že děti na druhém stupni pracují ve skupinách míně často než na prvním stupni. Nejméně se se skupinovou prací setkávají žáci právě na matematice. Naopak nejčastěji je to v angličtině, ve které dopadly testy nejlépe. Polovina páťáků a 42 procent deváťáků odpověděla v angličtině správně na alespoň 80 procent otázek.
Jako přijatelný označil Zatloukal výsledek z češtiny, ve které měly alespoň 60 procent správně zhruba dvě třetiny dětí z 9. tříd a polovina žáků 5. tříd.
Horší výsledky na druhém stupni nesouvisí s tím, že část dětí odchází z 5. a 7. tříd na víceletá gymnázia. Testy opakovaně ukázaly, že na základních školách zůstává výrazná část dětí s excelentními výsledky a zároveň se ukazuje, že na víceletá gymnázia se dostávají i děti, které na ně se svými výsledky nepatří.
Podle zástupců ČŠI problém pravděpodobně nevyřeší jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které se konaly poprvé letos na jaře. Připustili, že zkoušky mohou mít naopak negativní vliv na způsob a obsah výuky na základních školách. Vyplynulo to i z průzkumu, který ČŠI udělala mezi učiteli.
Testování se konalo přibližně na 3900 školách. Ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo naposledy, si páťáci v angličtině a češtině pohoršili, naopak se ale zlepšili v matematice. Deváťáci se zhoršili v matematice a češtině. Lepší výsledky měli naopak v angličtině.