Zhruba pětina Čechů předpokládá, že jejich starobní důchod bude dosahovat 51 až 60 procent jejich předchozího příjmu. Každý šestý si pak myslí, že jejich důchod přesáhne úrovně 61 až 70 procent jeho příjmů. Více než 12 procent respondentů bylo ještě optimističtějších. Ti totiž očekávají, že jim stát bude vyplácet starobní důchod ve výši 71 až 80 procent jejich předchozího příjmu. Údaje vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Broker Trust.
Realita je ale mnohem horší, než lidé očekávají. Průměrný starobní důchod vyplácený v České republice činil k 30. červnu podle údajů České správy sociálního zabezpečení 11 807 korun, což je částka, která představuje zhruba 40 procent hrubé průměrné mzdy, která ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala částky 29 346 korun.
Protože mají Češi zkreslené představy o skutečné výši důchodů, vede to mnohé k úvahám, že jim státem vyplácený starobní důchod bude stačit. Naštěstí jsou ale i tací, kteří si důležitost vlastních úspor na stáří uvědomují. Ne vždy ale volí pro zhodnocování svých peněz vhodný produkt. Zatímco na první místo respondenti správně zvolili penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, na druhou příčku už umístili nevhodné stavební spoření a na třetí značně rizikovou investiční nemovitost. Správné investiční produkty, jako jsou podílové fondy nebo investice do akcií skončily až na samém konci.
Většina klientů penzijních společností začíná spořit v průměru ve 40 letech. Typickým účastníkem je podle údajů Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) žena ve věku 47,5 let, která spoří 97 měsíců, což je zhruba osm let, a má nyní naspořeno 77 tisíc korun. Průměrný vklad dosahuje částky 651 korun. Vzhledem k tomu, že maximální státní podpora ve výši 230 korun měsíčně je poskytována až od vkladů ve výši 1000 korun měsíčně, průměrný klient s ní tak počítat nemůže.