Přestože o Petrovi psychologové v dětství konstatovali, že je nadprůměrně inteligentní, životem se do svých pětatřiceti let v podstatě jen protloukal. Od jednoho neúspěchu k druhému. Nedokončil gymnázium, neudržel si dlouho žádnou práci a v partnerských i pracovních vztazích se neustále dostával do konfliktů. Už v dětství jeho rodičům psychologové sdělili, že je laicky řečeno hyperaktivní dítě, tedy má ADHD, poruchu pozornosti s hyperaktivitou.
Když po dalším nevydařeném vztahu už jako dospělý začal bojovat opět s depresí, ocitl se u psychologa. Ten mu sdělil, že ADHD se v dospělosti neobjevuje, a tudíž jeho potíže s tímto nesouvisí. Pletl se.
„Při druhém setkání mi řekl, že se o tom poradil s neurologem a psychiatrem a ti mu řekli, že to existuje i v dospělosti a že to podle popisu mám,“ vypráví Petr, jehož celé jméno redakce kvůli ochraně jeho soukromí neuvádí. Lékař jej posléze odkázal jinam.
Jenže odborníka Petr dlouho v Praze nemohl najít. Pokud se lékaři takové problematice vůbec věnují, mívají plno. I když se podle odborníků povědomí o ADHD u dospělých mezi lékaři či psychology zlepšuje, a to zejména mezi mladšími. Nakonec Petr pomoc sehnal, ale termín na specializovaném pracovišti dostal až za čtyři měsíce.
„Do značné míry se povědomí zlepšilo a je už část psychiatrů, která léčí i tuhle poruchu a nemá s tím problém. Ovšem dost zbývá těch, kteří to buď nediagnostikují, nebo odkazují pacienty na někoho jiného, kdo se tím zabývá, jelikož sami nemají zkušenosti,“ říká Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Vysvětluje, že u dětí se tato porucha vyskytuje v pěti až šesti procentech populace, do dospělosti přetrvává zhruba polovina i více případů. Paclt nicméně upozorňuje, že v Česku neexistují relevantní studie a údaje o výskytu poruchy odborníci přebírají z velkých mezinárodních výzkumů.
Viníci dopravních nehod
Zatímco u dětí se projevuje ADHD tak, že mají problémy s chováním ve škole, dospělým dělá největší potíže nepozornost. „Ti lidé mají problémy ve všech oblastech života od zaměstnání i přes vztahy a mohou mít poruchy impulzů,“ říká Pavel Mohr, psychiatr z Národního ústavu duševního zdraví.
V moha případech jsou lidé s ADHD léčeni antidepresivy. Léčí se tím pouze příznak, a ne porucha a příčina. |
Neschopnost soustředit se a problémy s krátkodobou pamětí vedou k frustraci a nízkému sebevědomí. Lékař vysvětluje, že tito lidé se častěji rozvádějí a kromě vztahových neshod nezvládají tak dobře ani běžné situace, jako je například řízení motorových vozidel, a stávají se častěji viníky dopravních nehod.
„Většina českých psychiatrů už ví, že ADHD přetrvává i do dospělosti, druhá věc je, že podstatná část z nich si myslí, že je to problém, který se dá vysvětlit jinými diagnózami,“ dodává Mohr. Lékař uvádí, že společně s ADHD se vyskytují další potíže, jako například poruchy nálad, bipolární afektivní porucha, nejrůznější úzkostné poruchy, poruchy osobnosti s výraznou emoční nestabilitou, závislosti a poruchy příjmu potravy. U všech přidružených diagnóz je důležité, aby psychiatr či psycholog vystihl, že vedle třeba právě úzkostí a depresí se u člověka vyskytuje ADHD, a naordinovaná farmakologická i psychoterapeutická léčba aby zahrnovala obojí.
„V mnoha případech lidé s ADHD pomoc vyhledají kvůli příznakům deprese, takže jsou léčeni antidepresivy a dostane se jim trochu jiné pomoci, což není špatně, ale léčí se tím pouze příznak, a ne základní porucha a příčina,“ říká psychiatr Mohr.
Depresivní stavy se často dostavují druhotně jako následek toho, že dotyčný neustále selhává v situacích, které jeho okolí zvládá bez problémů.
S ADHD do vězení
A neléčené ADHD nemusí způsobovat „pouze“ poruchy nálad. Někdy přerůstá do závažnějších celospolečenských problémů. Podle mezinárodních statistik více než dvacet procent lidí, kteří jsou ve výkonu trestu, má ADHD. „Pravděpodobně jich bude i zřetelně více,“ dodává Paclt.
To, jaké má ADHD v dospělosti další projevy, závisí na rodinném zázemí i genetické výbavě.
„Pokud pacient nebyl řádně léčen jako dítě, nebo pokud jsou jeho potíže extrémně problematické, nebo pokud jsou tam další se vyskytující poruchy, může se to projevit řadou dalších závažných poruch, jako jsou třeba agresivita, trestná činnost u dospívajících a dospělých,“ dodává Paclt.
Trestná činnost může souviset nejen s impulzivním chováním či agresivitou. Dospívající se „samoléčí“ návykovými látkami, které jsou dostupné na drogové scéně, a drogy s sebou přinášejí život na hraně.