Letní uzavírky nás neohrozí, pomoc přijde včas, tvrdí pražský záchranář

Začala letní sezona, co to znamená pro provoz záchranky?
Letní provoz pražské záchranky je samozřejmě trochu specifický, celkový počet zásahů během léta dokonce trochu klesá. Ale nedá se říci, že by letní provoz byl nějak zásadně odlišný od zbytku roku.

9 fotografií

Lidé mají jiný typ zdravotních problémů?
Je velmi těžké definovat, na jaké případy má přímý vliv horké letní počasí. Od června jsme zaznamenali už asi 35 případů kolapsů z vedra, ale ve skutečnosti se kvůli horku může zhoršit i zdravotní stav chronicky nemocných pacientů. A právě u nich se přímá souvislost obtíží spojených s velkým horkem určuje hůře.

Máte na letní zásahy nějakou speciální přípravu?
Ne, máme stále stejné záchranáře, kteří jsou stále stejným způsobem všestranně připraveni. Standardní zůstává i vybavení našich vozů. Jsme neustále připraveni na komplexní spektrum akutních stavů.

Podmínky pro zásah jsou přesto jiné…
Některé zásahy, navíc v uniformách, které musejí splňovat bezpečnostní předpisy, jsou přece jen odlišné a fyzicky velmi náročné. Za to se sluší kolegům skutečně poděkovat.

Které zásahy bývají v létě nejnáročnější?
Například se jedná o ty u dopravních nehod, resuscitací nebo náročné transporty pacientů. V souvislosti s létem je pro nás spíše těžké skloubit služby s dovolenými a plánování je v tomto směru celkem náročné.

Všude se mluví o nedostatku zaměstnanců. Je to i váš případ?
Akutním nedostatkem zaměstnanců, tak jak tomu bylo dříve, netrpíme. Nicméně nároky na záchrannou službu se neustále zvyšují, a proto se také díky schválené koncepci naším zřizovatelem, tedy pražským magistrátem, neustále snažíme nabírat nové zaměstnance, navyšovat počty systemizovaných míst a rozšiřovat síť našich výjezdových základen.

Pojmu systemizovaná místa asi čtenáři moc neporozumí…
To je číslo, které odpovídá počtu pracovníků na plný úvazek. Ve skutečnosti jich máme více, protože některé úvazky jsou rozděleny na menší části. Tedy u nás slouží okolo 40 lékařů. Mnoho z nich má totiž ještě úvazky na klinických pracovištích v nemocnicích. To je pro náš provoz velmi výhodné. Vítáme, že lékaři tam mohou získávat různé nové znalosti, které zužitkují i při záchranářské práci a jsou tak více všestranní.

V poslední době se hodně mluvilo také o reklamaci vašich sanitek. Neohrozilo to nějak vaši akceschopnost?
Reklamace jsme řešili u třiceti nově dodaných vozidel a opakovaně jsme byli nuceni řešit s dodavatelem závady, které se tam vyskytovaly. Ve většině případů už jsme ale našli řešení. Nutné je také říci, že poskytování našich služeb nebylo ohroženo. Reklamace neměly na naše pacienty vůbec žádný vliv.

Konzultuje s vámi někdo dopředu dopravní uzavírky?
Ve většině případů ne. Ale u řady z nich dopředu dostáváme informace například z TSK. V letním období je uzavírek celá řada, ale řekl bych, že o tom zásadním jsme pokaždé včas informováni. A v tom reálném provozu nám to nedělá nějaké velké potíže.

Mohou znamenat uzavírky u vašich zásahů nějaký zásadní problém?
Naši řidiči a záchranáři se pravidelně učí místopis, všechny lokality dokonale znají. A navíc ke každému místu vede více cest. O nějakých zásadních komplikacích se proto mluvit nedá. Lidé se nemusejí obávat, že by dostupnost naší péče byla nějak ohrožena.

Záchranná služba nevyužívá jen ty běžné sanitky, které pravidelně vídáme v provozu…
Ano. Pro případ mimořádných událostí používáme vozidla Golem nebo Atego. Průjezdnost golema vzhledem k jeho velikosti je skutečně komplikovanější. Nicméně naši řidiči mají vytipované trasy k důležitým místům, například k letišti.

Která dopravní uzavírka bude mít největší vliv na váš provoz?
Aktuálním problémem je uzavírka ulice Vlašská, která vede k jednomu z našich stanovišť. Jsme nuceni se na 14 dnů přesunout na jinou základnu. Pokaždé děláme maximum pro to, abychom dojezdové časy měli co nejnižší, dlouhodobý průměr u nejzávažnějších případů je u nás osm minut. A to je méně než polovina toho, co nám stanovuje zákon.

Fakta Pražská záchranka Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy má 35 výjezdových skupin.  Je nejstarší záchrannou službou v Evropě, vznikla již v roce 1857.   V říjnu 1890 získal sbor záchranářů své první oficiální sídlo na Václavském náměstí. V roce 1949 se pražská záchranka osamostatnila. Letecká záchranná služba byla v metropoli zavedena v roce 1987. Od začátku roku 1999 je v provozu zdravotnické operační středisko. Koordinuje práci všech výjezdových skupin záchranářů na území metropole.  V červnu 2015 byl po 16 letech odvolán Zdeněk Schwarz z funkce ředitele. Jeho nástupce Petr Kolouch je bývalým náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Motol.

Každý řidič si občas v kolonách posteskne, že by zácpy nejraději přeletěl ve vrtulníku, ale záchranáři takové možnosti mají.
Ano, v Praze-Ruzyni má základnu náš vrtulník letecké výjezdové skupiny, jehož provozovatelem je v našem případě Letecká služba PČR. Piloti jsou tedy policejní, ale zdravotnickou část posádky dodává pražská záchranka. Jde o lékaře a záchranáře, kteří se po dvanáctihodinových směnách střídají nonstop. Velkou výhodou totiž je, že policie umí létat a přistávat do terénu díky speciálnímu vybavení a výcviku pilotů také v noci. Zasahujeme samozřejmě i v Praze, ale do Středočeského kraje se létá více. Je tam více míst, odkud jsou dojezdové časy sanitek do nemocnice delší. Typickým místem, kde se zasahuje v Praze, bývá například Jižní spojka nebo Pražský okruh. Největším přínosem vrtulníku je rychlost transportu pacienta do místa finálního ošetření.

Jak se rozhoduje, kam poslat vrtulník?
Existují indikační kritéria, podle kterých se určuje, ke kterým případům se vrtulníky posílají automaticky. Zdravotnické operační středisko je připraveno situaci velmi rychle vyhodnotit.

Vraťme se na zem. Která místa v metropoli bývají z pohledu zásahu nejsložitější?
Může se například jednat o stanice metra nebo o nějaké velké objekty. Těmi mohou být rozlehlá obchodní centra či areál Letiště Václava Havla v Ruzyni. Pro tyto lokality máme zpracované takzvané operativní karty.

Jak takové operativní karty pro záchranáře vypadají?
V každé sanitce je k dispozici atlas operativních karet. Tam je vidět struktura stavebně složitých či rozlehlých objektů i s přístupovými trasami. Vše je dostupné na tabletu. Na tomto zařízení se navíc vyplňuje vše, co souvisí s administrací zásahu. A když k nějakému pacientovi vyjíždíme opakovaně, je tam vidět také i jeho podrobná historie. Při předání pacienta v nemocnici záchranáři záznam o výjezdu vytisknou a předají v papírové formě. Legislativa totiž stále vyžaduje papír.

Občas se v médiích objeví informace, že vám některé nemocnice pacienty odmítaly. To už neplatí?
Někdy takové případy řešíme. Naše zdravotnické operační středisko tyto potíže monitoruje, zaznamenáváme je a řešíme s vedením nemocnic.

Často skloňovaným problémem je také agresivita pacientů. Bývá zrovna v létě těch násilnických klientů víc?
Nedá se říci, že by v nějakém ročním období bylo napadení záchranářů častější. Členové našich výjezdových skupin jsou vybaveni obranným sprejem a kromě toho klademe důraz i na fyzickou přípravu záchranářů.

Srovnání starších a kritizovaných nových sanitek pražské záchranky: