„Závisí pouze na Správě železniční dopravní cesty, jak se rozhodne, protože to je její most, její investice a odpovědnost. Město tímto návrhem nabízí jakousi spolupráci a možné řešení,“ řekl zástupce Institutu plánování a rozvoje (IPR) Roman Koucký.
Plán IPR počítá s nahrazení staré konstrukce novou, která je té původní velmi podobná. Přidává ale třetí kolej, která je pro pražskou dopravu klíčová.
Návrh ale řeší také obě předmostí. Na smíchovskou stranu přidává další mostní pole. Tím by se smíchovská náplavka teoreticky prodloužila až na úroveň zlíchovského lihovaru.
Větší změny jsou navrženy na výtoňské straně, kde by mohla vzniknout nová železniční zastávka. Nyní zde železnice vede po zasypaném viaduktu.
„Snažili jsme se ten viadukt očistit, případně znovu prohloubit prostory pod ním. Udělali jsme to tak, že jsme nad celý viadukt posadili novou železobetonovou desku v šířce nového ocelového mostu. Udělali jsme tam nástupiště a všechny prostory pod tou deskou se dají použít. Je samozřejmě otázka, jestli má být ten prostor zcela volný, nebo zda je možné ho zasklít a udělat tam kavárny, obchody, zkrátka zajistit služby, které člověk potřebuje, když je někde zastávka,“ popsal Koucký s tím, že už je to v podstatě konec náplavky a místo u celnice je místem oblíbeným.
S využitím vyšehradského nádraží návrh nepočítá. Leží totiž až moc daleko od tramvajové trati. Nepočítá se ani s využitím konstrukce starého mostu.
„To, že se část té konstrukce dá opětovně použít, je otázka jejího stavu a otázka ceny, za jakou je možné tu konstrukci opravit. Je otázkou, zda hodnota těch tří mostů je taková, aby stálo za to, investovat velké náklady na opravu,“ dodal Koucký.
Studenti Fakulty stavební ČVUT vymýšleli, jak by se mohlo naložit se starou konstrukcí mostu a zachránit ji. Studentka Tereza Forgačová by ji využila jako plovárnu.
„Vzpomněla jsem si na pražské plovárny. Použila jsem konstrukci k tomu, abych tradici obnovila trochu jiným způsobem a dala lidem možnost jít blíže k vodě. Je to řešené tak, že máte možnost jít jenom k vodě nebo mít i kontakt s řekou. Můžete se koupat ve Vltavě nebo v čisté vodě, která by byla v plovoucím bazénu, ten by byl propojený plovoucími moly s pevninou,“ popsala Forgačová.
Další návrh od Lucie Saláškové počítá s rozšířením náplavky a využitím starých vlakových vagonů pro kulturní vyžití.
Bourat, nebo rekonstruovat? Odborníci se přou s úřadem o výtoňský most
31. května 2018 |
„Líbila se mi myšlenka, že by se most rozdělil na dva oblouky a jeden zvlášť. Dva oblouky by šly na Císařský ostrov a poté by se dalo pokračovat přes poslední oblouk na náplavku. Chtěla jsem použít staré vyřazené vlaky, pražce a koleje. Ty vlaky by se daly použít jako kavárna. Vznikl by takový okruh, který by na obou stranách prodloužil náplavky,“ vysvětlila Salášková.
Výtoňský most stojí za záchranu, říká ředitel pražských památkářů |
Jiné návrhy zase počítají s možností, že by železniční most mohl nahradit zřícenou lávku v Troji, na několika místech rozšířil náplavku nebo by se mohl proměnit na obří dětské hřiště.
„Ty úlohy jsme brali jako sběr nápadů. V tomto případě je realizovatelnost do značné míry možná,“ okomentoval návrhy pedagog ČVUT Tomáš Šenberger.