Každou neděli se uvnitř schází na mši zhruba tři desítky pravoslavných věřících. To v sousedství vyvolává napětí, zejména kvůli množství aut, která se tam sjíždějí.
Padesátka místních občanů proto podepsala petici, v níž se domáhají toho, aby stavba, která čeká na kolaudaci jako rodinný dům, skutečně jako rodinný dům fungovala. Nesouhlasí se změnou územního plánu, která by umožnila objekt zkolaudovat na kostel.
Na počátku byl sen o chrámu
Iniciátorem stavby byl pravoslavný kněz Evžen Červinský ze sousedních Babic, který snil o tom, že v Mukařově postaví pravoslavný chrám. Věřících je tu pro něj dostatek. Koupil proto stavební pozemek na kraji části obce Srbín v těsné blízkosti novostaveb rodinných domů. V roce 2012 nechal vysvětit základy, pak se ale jeho sen zkomplikoval.
Sousedé se stavbou kostela nesouhlasili. Dokonce jim vadila i střecha s kopulí. Prý se mimo jiné báli, že u nich vzniká mešita. Projekt se proto na čas zadrhl a nakonec byl přepracován. „Když jsem viděl tu nevůli okolí, tak jsem projekt změnil a stavbu zmenšil. Předělali jsme to na rodinný dům. Takový, ve kterém se dají konat bohoslužby,“ popisuje protopresbyter (pravoslavný kněz, pozn. red.) Evžen Červinský.
Sousedé s ním následně v roce 2011 podepsali veřejnoprávní smlouvu, v níž souhlasili se stavbou rodinného domu se sešikmenou střechou.
Stavba byla zahájena o rok později. Nakonec vyrostla i s kopulí. „Obec proto tehdy dala podnět k odstranění stavby a snížení domu na výšku okolní zástavby. Snížena byla přibližně o metr a půl, kopule však zůstala, neboť stavebník požádal o změnu stavby před dokončením,“ vzpomíná starosta obce Rudolf Semanský.
Fotogalerie |
Šest let pravoslavní věřící v Mukařově využívali pro své pravidelné nedělní bohoslužby a setkávání místní katolický kostel či školní jídelnu. S okolím vycházeli dobře. Až jejich „rodinný dům“ v Srbíně způsobil rozruch.
„Největším kamenem úrazu je parkování. Co se pravoslavné církve týče, tak proti ní snad nemůže nikdo nic mít. Ta do naší země i historicky patří,“ věří starosta Semanský. To, že petice nestojí proti samotnému náboženství, veřejně podotýká i zástupce petičního výboru Martin Butvin: „Uvedený postoj občanů není nikterak namířen proti realizaci náboženských svobod. Postoj občanů je pouze vyjádřením nesouhlasu s od počátku zastřeným jednáním vlastníka – stavitele, který budoval objekt v rozporu s územním plánem a nyní usiluje o legalizaci této své činnosti. Přičemž důsledky jsou pro občany v sousedství již nyní skutečné a nepřijatelné.“
Podle Evžena Červinského za problémy stojí spíš špatné sousedské vztahy. Padesátka petentů se dle Červinského rozhodla na základě obav, které v nich vyvolal jeden ze sousedů (redakce MF DNES se jej snažila kontaktovat, neúspěšně, pozn. red.).
„Chodil za nimi a zcela nesmyslně je strašil zvonicí, Ukrajinci, nepořádkem a kriminalitou. V takovém případě bych petici podepsal i já,“ říká smířlivě pravoslavný kněz a dodává: „Nejsme žádná uzavřená komunita a jsme normální lidé. Za šest let, kdy jsme tu sloužili mše v katolickém kostele, žádný konflikt nebyl.“ Požadavky okolí prý bude místní pravoslavná komunita respektovat. Ostatně, věřící se mohou scházet i v rodinném domě, to jim nikdo zakazovat nemůže, stejně tak jako parkovat na ulici, pokud neporušují předpisy.
Parkování se již vlastník domu, spolek All Saints, jemuž Evžen Červinský předsedá, pokusil vyřešit rozšířením parkoviště na svém vlastním pozemku. I to se však obrátilo proti němu. „Ignoruje územní plán, kdy pro zastavěné území platí minimální plocha zeleně 55 procent. Danou stavbou a jejím užíváním se u nás snižuje kvalita bydlení,“ stojí v petici.
Domovní kaple
Podle Alexandra Lukaniče, tajemníka arcibiskupa Pražské pravoslavné eparchie, nejsou modlitebny v domácím prostředí nic neobvyklého. „V Mukařově se jedná o domovní kapli a takových existuje několik. Běžné byly už i v minulosti,“ upozorňuje Lukanič.
Pravoslavná stavba v Mukařově má vše, co by rodinný dům měl mít. Ložnici, jídelnu s kuchyňským koutem, koupelnu, toaletu. Jen ten „obývák“ s kopulí uprostřed stropu a se svými 90 metry čtverečními je poněkud atypický. Mít doma oltář, svatyni a obrázky svatých na stěnách není ilegální.
Stejně tak jako zvát si větší množství lidí na návštěvu. Kromě toho už současný územní plán pro zmíněnou lokalitu připouští stavbu objektů občanské vybavenosti. „Pod což pochopitelně spadají i kostely, lhostejno zda pravoslavné, nebo katolické,“ podotýká starosta Semanský. Pravoslavní se tedy o svou domácí kapli bát nemusí, přestože uvažované změny územního plánu zřejmě nedosáhnou.