Turistický skanzen? Tak označit centrum města by nikoho nenapadlo. V centru výrazně převažovali místní nad zahraničními návštěvníky. A ty šlo snadno odlišit nejen podle řeči, ale i podle nebývale pestrého oblečení. Královská cesta a pár památek sice prošly opravou, celkově však metropole vyhlížela otlučeně a šedě. Řeč je o Praze před 30 lety, pár měsíců před pádem totality.
„O tehdejší době si lze udělat přehled také ze statistických údajů,“ připomíná Lada Loudilová z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Metropoli v roce 1989 obývalo 1,214 milionu obyvatel. „Do Prahy se v roce 1989 přistěhovalo 18 tisíc lidí, převážně z ostatních krajů republiky, 106 jich bylo z ciziny.
Odstěhovalo se odsud zhruba 10 tisíc lidí, převážně do dalších krajů,“ uvádí statistici. Dnešní čísla jsou úplně jiná. Například v roce 2017 se ze zahraničí do Prahy nastěhovalo téměř 17 tisíc lidí.
V kurzu tehdy byly svatby, v metropoli si řeklo ano více než devět tisíc párů. Rekordní byl z tohoto pohledu červen 1989, s více než 1 100 sňatky. Pro porovnání – za první tři čtvrtletí roku 2018 v Praze uzavřelo sňatek něco přes pět tisíc párů. Soudy ovšem před 30 lety rozvedly přes pět tisíc manželství. Loni za tři čtvrtletí to byly necelé dvě tisícovky.
Matrikáři v revolučním roce 1989 zaznamenali více než 12 tisíc novorozených dětí. V tom dnešní Praha nezaostává. Loni během tří čtvrtletí přibylo v Praze přes 11 tisíc novorozenců. Na mateřské dovolené v Praze v inkriminované době bylo takřka 31 tisíc žen. Úředníci ovšem registrovali také více než 14 tisíc potratů. V metropoli v roce 1989 zemřelo více než 16 tisíc lidí, více než dva tisíce z nich v produktivním věku mezi 15 až 59 roky. Za devět měsíců uplynulého roku zesnulo podle statistik přes devět tisíc lidí.
Seriál 30 let svobody v PrazePražská redakce MF DNES zahajuje celoroční seriál k výročí událostí roku 1989. Další díl připomene, jaká byla pražská MHD před 30 lety. |
Tradičně nejlidnatějším byl čtvrtý a desátý obvod. Stálí obyvatelé však hojně zalidňovali také centrum metropole – první městskou část. Zde žilo 44,5 tisíce obyvatel, přičemž se sem v roce 1989 nastěhovalo více než tisíc obyvatel. Podle údajů ke konci roku 2017 žije v Praze 1 necelých 30 tisíc lidí.
Výhodou tehdejší doby byly relativně nízké ceny, s ohledem na průměrnou výši mezd. Ta se v Praze pohybovala okolo tří tisíc korun. Jisté, byť nevelké rozdíly, ovšem existovaly v této kategorii mezi jednotlivými obvody hlavního města. Nejvyšší průměrnou mzdu statistici v roce 1989 registrovali v Praze 1.
„Mohlo to být dáno i koncentrací ústředních státních i místních úřadů, ekonomických institucí a podobně,“ uvedl k tomu demograf Jaromír Korčák. Slušně, v průměru okolo 3 300 Kčs, podle statistiků vydělávali i lidé v Praze 2, zahrnující například tradiční patricijskou čtvrť, jako jsou Vinohrady. Naopak z tohoto pohledu nejmenší průměrnou mzdu, přibližně 3 200 Kčs brali lidé v Praze 4. Tedy obvodu, tvořeném jak novými velkými sídlišti, tak původní chudší pražskou periférií, jakou jsou například Nusle a Michle.
Kam na nákupy
V porovnání s pustými výklady například ve městech tehdejšího rozpadajícího se Sovětského svazu připomínaly pražské obchody otevřený roh hojnosti. I když současné mladší generace, které znají pouze nakupování v přeplněných obřích nákupních střediscích, by nad nečetnou nabídkou nejspíše ohrnuly nos.
„Pokud jste neměli srovnání se současností, tak to tak netlouklo do očí. Navíc naše generace pamatovala ještě prázdné válečné obchody a přídělový systém, takže toto byl vlastně pokrok,“ vzpomínala na dávné nakupování penzistka Tatjana Chadrabová.
Praha v roce 1989 a dnes1 214 272 obyvatel žilo v hlavním městě v roce 1989. V Praze 1 bydlelo 44 519 osob. Podle údajů za 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 má dnes Praha 1 290 073 lidí a v Praze 1 žije 29 587 lidí. 9 341 sňatků statistici registrovali v roce 1989. Podle údajů za 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 matrikáři v Praze registrují 5 657 sňatků. 5 049 manželských párů soudy rozvedly v roce 1989. Za 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 se podle statistiků rozvedlo 1 965 manželství. |
Do obchodů se chodívalo zpravidla s taškou „síťovkou“, užitečnou pro vysokou nosnost. „In“ bývala barevná igelitka, nejlépe se „západním“ nápisem. Běžný nákup se vešel do pár „kaček“. Litrový sáček mléka, který byl k mání ve dvou verzích, s červeným nebo modrým potiskem, vyšel na dvě koruny. Kilový pecen chleba byl za 4,40, vejce za 1,20 a třeba kilo telecích párků za 25 korun. Večer mohla zpestřit litrovka bílého za 28 Kčs, anebo lahvové pivo za 2,50. S drobnými šlo zajít i na čepované. Za posezení nerušené mobilními telefony s pěti desítkami, krabičkou cigaret Start a drobným spropitným zaplatil jednotlivec do dvaceti korun.
V průměru okolo 30 korun za knihu bylo možné utratit v některém z dobrých knihkupectví v centru – třeba v Československém spisovateli a Albatrosu na Národní třídě, Odeonu v Celetné anebo Práci na Václavském náměstí. Ovšem ve čtvrtek, v den knižních novinek, bylo třeba počítat s frontou.