Marmeládu dělám s láskou, říká výherkyně biovýrobku roku

Jakou část vaší výroby biovýrobky představují?
Od roku 2017 máme bio ocertifikovaných asi čtyřicet procent výrobků. Tuto myšlenku jsem měla dávno, ale chtěla jsem vždy vařit jen z českého ovoce. Českých bioovocnářů je ještě opravdu málo, takže je velmi složité pro všechny produkty tuzemské ovoce v biokvalitě nakoupit.

Co způsobilo, že jste opustila své zaměstnání a vrhla se na výrobu marmelád?
O vlastnoruční přípravě marmelád jsem začala přemýšlet, když se můj syn až po uši zamiloval do palačinek s jahodovým džemem. V roce 2002 jsem uvařila svoji historicky první várku. Bez chemie, pektinu, zavařování a s mnohem menším množstvím cukru. Z deseti skleniček se záhy stalo dvacet pro kamarády, z těch stovky pro kamarády kamarádů...

To jste všechno zvládala sama?
Měla jsem jako podporu své děti a dvě kamarádky. Přistupuji ke všemu tak trochu bez plánování, takže jsem na počáteční chaos zvyklá a patří to k mé povaze.

S marmeládou Citron a mojito jste vyhrála před třemi lety Mistrovství světa marmelád v anglickém Cumbrie. Mezi dvěma tisíci soutěžícími jste získala dokonce hlavní, dvojitou zlatou cenu. Jaký to byl pocit?
Byl to opravdu krásný zážitek. Ale to, že jsem vyhrála nejvyšší ocenění, tedy dvojitou zlatou medaili, jsem zjistila až na místě, a to bylo opravdu šokující. Jela jsem si těch dva tisíce kilometrů „jen“ pro zlatou medaili. Když jsem viděla, že je moje marmeláda vystavena jako nejvyšší vítěz na speciálním místě, vehnalo mi to slzy do očí.

Jak vás napadlo se na mistrovství přihlásit?
Už asi pět měsíců před touto soutěží jsem poslala první uvařené džemy do jiné soutěže v Anglii. Přišlo mi to zajímavé, že je možné soutěžit o nejlepší džem nebo marmeládu, tak jsem hledala dál. Další soutěž, kterou jsem našla, bylo právě mistrovství světa v Cumbrii.

Čím vaše marmelády porotu v Cumbrii tak zaujaly?
Na tuto otázku jsem si odpověděla při ochutnávání otevřených vzorků v Anglii. V mých marmeládách je mnohem méně cukru a vysoký podíl ovoce, nejsou zahušťované přidaným pektinem, a proto mají i více chuti ovoce.

Kromě klasických připravujete i marmelády méně obvyklé. Kam na své nápady chodíte?
Miluji vaření. Kdykoliv jsem vyjela do zahraničí a jedla nějaké dobré jídlo, snažila jsem se ho potom připravit i doma, a tak je to i s mými recepty. Vařím jen takové kombinace, které mi musejí chutnat.

Prvním místem v zahraničí, kde se začaly prodávat vaše produkty, byl luxusní londýnský obchodní dům Fortnum&Mason, kam chodí nakupovat i členové královské rodiny...
V tomto obchodním domě má po dobu jednoho roku právo prodávat každý, kdo vyhraje v Cumbrii nejvyšší ocenění. Tak jsem toho využila. Během dvanácti měsíců si Londýňané nakoupili přes 2 500 skleniček Citronu a mojita.

Skleničky, v nichž je prodáváte, zaujmou na první pohled. Ty jste navrhovala sama?
Ne, nenavrhovala, ale sama jsem si je vyhledala. A nebylo to vůbec jednoduché. Jsou sice trochu dražší, ale mají krásnou kvalitu skla a je v nich dobře vidět barva ovoce.

Ve Čtyřkolech na Benešovsku máte výrobnu. Lze tam marmelády i zakoupit?
Ano, stačí zazvonit nebo zavolat.

Zůstáváte jenom u marmelád, anebo jste své portfolio rozšířila i o další sortiment?
Stále zůstávám u výroby marmelád a džemů. Jen jsem letos zařadila do prodeje jednodruhové medy dovezené z Francie a Pyrenejí.

Kterou marmeládu máte nejraději vy?
Já višňový džem, děti jahodový.

V mládí jste byla dorosteneckou mistryní republiky v parkuru. Jezdíte ještě?
Mám na zahradě dvě kobylky Rebelku a Majku, staly se z nich naše kamarádky, jsou součástí rodiny. Myslím, že kdyby v sobě neměly vrozenou koňskou plachost, sedly by si s námi na terasu a pily s námi kávu. Jezdím už teď málo a více vedle nich chodím.