Dopravní podnik (DPP) má ve vozovnách aktuálně přes osm stovek tramvají různých typů. Statistika letos registruje přibližně pět stovek nehod s jejich účastí.
Jednu z nejvážnějších, střet dvou souprav na konci letošního června v Ječné ulici, odneslo zraněním 23 pasažérů. O pár týdnů později si kolize dvou tramvají u Anděla vyžádala sedm zraněných.
K podobným událostem by již v dohledné době nemuselo docházet. Jako prevence nehod v železničním provozu, tedy vzájemně mezi tramvajemi, by měl posloužit sofistikovaný varovný systém. Ten pro účely testování poskytla dopravnímu podniku bezplatně americká firma Protran Technology.
„Na výběru vhodného systému a jeho zprovoznění spolupracujeme s ČVUT. Pokud bude vybrané zařízení vyhovovat požadavkům pro městskou tramvajovou dopravu a splňovat požadované funkce, bude testování a schvalovací proces ukončen po šesti měsících,“ uvedl technický ředitel DPP Oldřich Vytiska.
Nehody tramvají518 nehod tramvají do konce letošního dubna podle aktuálních statistik eviduje DPP. V 87 případech bylo zjištěno zavinění řidiče tramvaje, v 377 u jiných šoférů. S tramvajemi se srazilo také 29 chodců. Nejtragičtější byl z tohoto pohledu květen, kdy zahynulo pět chodců. V roce 2017 došlo k 1 572 nehodám, o rok dříve šlo o 1 353 případů. V uplynulém roce se s tramvajemi střetlo 111 chodců. |
Antikolizní systém testuje DPP na tramvaji typu T6A5 v areálu opraven v Malešicích.
Po ukončení zmíněné lhůty, pokud zkoušky dopadnou dobře, bude následovat další důkladné testování. Tentokrát v ostrém pražském provozu na vybraných typech tramvají. Teprve pak se rozhodne o jeho dalším využití.
Antény a přenos dat
Bezpečnostní zařízení funguje na principu směrových antén a komunikačním přenosu krátkých datových zpráv mezi jednotlivými vozidly. Podle nastavených kritických parametrů pak toto zařízení vyhodnocuje míru rizika srážky tramvaje a varuje řidiče. U starších modelů vlaků šoféra na hrozící rizika upozorňuje zvukový alarm. U moderních souprav tento antikolizní systém dokáže zastavit vůz bez zásahu člověka.
„Do budoucna bychom chtěli tento systém rozšířit také o podobná zařízení, která se používají v autonomním řízení u aut. A to tak, aby detekoval i ostatní vozidla, případně i chodce, ale to je opravdu záležitost na delší dobu,“ upozorňují zástupci DPP. Moderní antikolizní systém by neměl v hlavním městě předcházet pouze vzájemným srážkám tramvají.
Osudová váha
Nepozornost či nerespektování dopravních předpisů jsou podle posledních dat Drážní inspekce (DI) nejčastější příčinou nehod, v nichž figurují v Praze tramvaje.
Řidiči osobních vozidel a chodci zpravidla nerespektují již prostý fakt, že souprava nemá z tratě kam uhnout a pro tramvajáky není jednoduché bleskově zastavit mohutný stroj, který je rozjetý.
Vždyť například i moderní tramvaje typu 15T ForCity s pohotovostní hmotností přibližně 42 tun potřebují okolo osmnácti metrů, aby na rovné trati zastavily z rychlosti 40 km/h.
S vyšší rychlostí brzdná dráha ještě roste, například u modelu T3M při rychlosti 55 km/h potřebuje řidič plně obsazeného vozu za použití provozní brzdy k zastavení 150 metrů. Za pomoci nouzové brzdy pak devadesát metrů.