Simona Kijonková Pražskou podnikatelkou roku 2017 se stala Simona Kijonková.
|
Zásilkovnu lidé využívají při objednávání z e-shopů. Roste podle vás zájem o takový způsob přepravy? Třeba ve srovnání se službami České pošty?
Zákazníci, kteří si objednávají zboží z internetových obchodů, už vnímají výdejní místa jako něco samozřejmého. V dnešní době jde nějakých třicet až čtyřicet procent objednávek přes internet na výdejní místa. Před pár lety to byly jednotky procent. Je to dáno i tím, že těch míst je pořád více. Podobný podíl zásilek doručuje pošta a zbytek je rozdělen mezi kurýry.
Kolik výdejních míst je v Praze?
Aktuálně je jich v hlavním městě 203. Za minulý rok v Praze přibylo asi sedmdesát výdejních míst. Ale teď už tolik nerozšiřujeme síť poboček ve velkých městech a cílíme na menší obce, aby byla dostatečná síť i v regionech. Naším cílem je mít výdejní místo v každé obci nad dva tisíce obyvatel.
Proč by si měl zákazník při vybírání způsobu přepravy vybrat zrovna Zásilkovnu?
Řekla bych, že hlavní rozdíl mezi například Českou poštou a Zásilkovnou je ten, že pošta funguje čistě jako logistický servis. Zásilkovna je oproti tomu primárně technologický projekt. Vznikla na základě snahy usnadnit klientům život. Výdej zásilky trvá do jedné minuty a na výdejních místech nečekáte.
Jak to?
Protože to dokážeme řídit. Víme, kolik je na pobočce momentálně zásilek, kolik jich tam ještě můžeme poslat a kolik jich je pobočka schopna zpracovat. Nedovolíme, aby jich tam šlo víc. To je zásadní rozdíl mezi Zásilkovnou a poštou. Rozdíl je i v prozákaznickém přístupu. Snažíme se komunikovat na sociálních sítích, být otevření. Pokud někomu nedorazí zboží, tak to okamžitě se zákazníkem otevřeně řešíme. Samotná logistika je ale ve výsledku podobná.
Minulý týden jste získala ocenění EY Podnikatel roku za hlavní město Praha. Jak jste se k podnikání dostala?
Podnikání bylo mým snem už od nějakých čtrnácti let. Musela jsem začít velmi brzy pracovat, protože se rodiče rozvedli. Uměla jsem poměrně dobře jazyky, takže jsem pracovala u různých podnikatelů v pohostinství a hoteliérství. Koukala jsem jim pod ruce, sledovala, jak se chovají k zákazníkům, jak dělají marketing. Byla to pro mě škola. A sama jsem se pak rozhodla, že i já chci být podnikatelkou. Vnímala jsem to jako pomoc lidem. Chtěla jsem se nejdříve něco naučit. Vystudovala jsem dvě vysoké školy a chvilku jsem pobyla studijně v USA. I to mi dalo mnoho zkušeností. Bylo zajímavé se seznámit s tím, jak se tamní podnikatelé chovají k zákazníkům. Američané mají totiž velmi prozákaznické chování.
Po studiích jste pracovala v běžném zaměstnání?
Prošla jsem si několika pozicemi v korporátu a dostala se až na manažerské pozice, což pro mě byla opět obrovská zkušenost. Poznala jsem díky tomu, jak se řídí velké firmy. Rozhodně bych každému, kdo se chce pustit do podnikání, doporučila neskákat do toho rovnýma nohama, ale projít si pracovní zkušeností.
Kdy jste si řekla, že založíte vlastní firmu?
Začala jsem podnikat v roce 2008. V té době jsem se cítila jako hotový podnikatel, ale nebylo tomu tak. Podnikání je totiž něco jiného než pracovat pro firmu. Je hrozně důležité, s jakým nápadem do něj vstupujete. Já jsem se rozhodla, že založím marketingovou a mediální agenturu. Začaly jsme s kolegyní v době recese a během půl roku nám začali klienti odpadávat. Postupně jsme přišly o půl milionu korun, kolegyně se vrátila do práce, ale já jsem se nehodlala vzdát. Hledala jsem cestu, kudy dál. Jelikož jsem si po večerech tvořila webové stránky a programovala jako samouk, řekla jsem si, že bych měla zkusit podnikat v něčem, co mě baví. Založila jsem tedy IT firmu, která byla poměrně úspěšná.
Jak jste se od IT dostala k doručovací službě?
Tvořili jsme webové stránky pro internetové obchody. A jejich majitelé si od začátku stěžovali na špatnou logistiku. Chtěli ji zjednodušit a zároveň si nemohli dovolit vlastní depa, jaká mají ty největší obchody. Napadlo mě vyvinout aplikaci, která by ty postupy zjednodušila a zároveň nabídla síť výdejních míst. Tak vznikla v roce 2010 Zásilkovna.
Při podnikání v logistice se asi nedá začínat v malém. Jak dlouho trvalo, než se služba zaběhla?
Byl to pozvolný proces. A první rok byl nejtěžším rokem firmy. Tím, že jsme byli první, přijali klienti novou službu sice se zájmem, ale byli opatrní. Do té doby totiž neexistoval v logistice franšízing, který jsme zavedli (do sítě výdejních míst se pod značkou Zásilkovna připojují majitelé obchodů nebo podniků a vedle své běžné činnosti vydávají zboží, pozn. red.). Nejprve jsme službu museli otestovat na vlastních pobočkách a začátkem roku 2011 jsem se rozhodla oslovovat partnery pro franšízovou síť. Bylo velmi náročné první partnery sehnat. Pak už se to ale rychle rozeběhlo.
Jak Zásilkovna funguje? Provozovatelé poboček se sami hlásí?
Zásilkovna je platforma, která propojuje on-line a off-line svět. To byla základní myšlenka. Začínající regionální podnikatelé většinou řeší, jak uvést byznys v život a jak přitáhnout zákazníky do své provozovny. My jim s tím pomáháme. Zatímco internetové obchody mají potřebu mít síť výdejních míst, drobní místní živnostníci mají sice provozovnu, ale potřebují zákazníky. Stačilo tedy tyto dva světy spojit. Našemu franšízantovi přivedeme v průměru sto padesát zákazníků denně. Na začátku jsme oslovovali v terénu partnery, aby se zapojili. Před dvěma roky se to celé otočilo. Zájemci se teď sami hlásí do systému a založí si výdejní místo.
Výdejní místo jim tedy přináší výhodu jen v podobě zákazníků, nebo z něj těží i jinak?
Jedna z výhod je, že si mohou seškrtat marketingové náklady a my jim přivedeme klienty. Naše franšízy školíme, aby se k zákazníkům, kteří si přijdou pro zásilku, chovaly tak, aby si je udržely pro sebe. Pokud si přijde maminka s dítětem pro zásilku a vy nabídnete dítěti lízátko, tak se k vám ta maminka bude logicky vracet a už ne jen pro balík. A vrátí se i k tomu e-shopu, protože bude mít s vyzvednutím zásilky dobrou zkušenost. Pobočce se zvýší tržby a z každé zásilky má navíc provizi.
Co plánujete se Zásilkovnou do budoucna?
Rozdělila bych to na budoucnost dlouhodobou a krátkodobou. Mým dlouhodobým snem je propojit české podnikatele a země mimo Evropskou unii. Podpořit český export. Krátkodobý cíl je další růst firmy. A tahounem růstu jsou inovace. Proto jsme založili inovační oddělení a chceme se zabývat novými technologiemi a zefektivnit procesy v rámci celého oboru. Je to sice nákladné, ale přirovnala bych to k situaci, kdy máte farmaceutickou firmu a investujete do vědy a výzkumu. Chceme veškeré procesy hlavně více zautomatizovat.
Jak je z vašeho pohledu snadné nebo naopak náročné podnikat v Praze?
Jsem přesvědčená, že v aglomeracích se podniká mnohem lépe než mimo ně. Je tu více zákazníků, větší možnosti, krátké dojezdové vzdálenosti. Na druhou stranu pražská doprava je čím dál náročnější. Zavřeli nám Libeňský most, neustále se opravují silnice, není dořešen obchvat kolem Prahy, což je pro logistiku velmi problematické, protože jezdit přes centrum je mnohdy nemožné. Ale třeba tunel Blanka nám práci zase výrazně ulehčil.
Podnikatelka zlepšila doručování zásilek |
Podnikatelské prostředí v Praze tedy hodnotíte pozitivně?
Určitě. Jelikož podnikám i v dalších evropských městech, tak mohu porovnat ty rozdíly. Važme si toho, že žijeme v Česku a můžeme podnikat v Praze. Například taková Bukurešť je co se týče dopravy daleko horší. Když si dojednáváte schůzku v Bukurešti, tak to nikdy není na určitý čas, ale vždy jen přibližně. Protože nikdy na konkrétní čas nedorazíte. A při cestě na schůzku korigujete v zácpě čas příjezdu. A byrokracie je tam ještě náročnější než v Praze, těch povinností je tam více a většinou musíte vše vypisovat ručně. Byť někteří nadávají na to, jak je to tady špatně, tak bych každému podnikateli doporučovala exkurzi do Varšavy, Budapešti nebo Bukurešti a na místní úřady.
V současné době se s ohledem na zákon o obecném referendu diskutuje pozice Česka v Evropské unii. Jak vy jako podnikatelka vnímáte členství v Unii?
Pro každého podnikatele, který exportuje, je setrvání v EU logické. Bariéra cel a daní se zeměmi mimo EU je tak vysoká, že si nedovedu představit, jak bychom takové těžkosti po vystoupení z EU řešili. Evropská unie nám neustále otevírá nové možnosti. Počínaje snadnými cestami do zahraničí bez front na pasových kontrolách. Z pohledu občana i podnikatele tam vidím pozitiva.