„Výstava se týká předmětů, které se vztahují k českým panovníkům,“ říká ředitel odboru památkové péče Pražského hradu Petr Kroupa s tím, že mají lidé unikátní možnost vidět na jednom místě exponáty nevyčíslitelné historické hodnoty.
Na návštěvníky výstavy čekají tři tematické části. První představuje nejvýznamnější středověké archeologické nálezy, které se vážou k historii českého státu. Například stříbrnou románskou čelenku z druhé poloviny dvanáctého století.
„Je to jeden z nejzajímavějších artefaktů. Víme, že měla nějakou spojitost s korunovací českého panovníka, ale neznáme kontext,“ uvádí Kroupa s tím, že čelenku nalezl v roce 1937 náhodou bagrista u Českých Budějovic. Podobně se archeologové dostali také ke kalichu z knížecího hrobu v Kolíně.
„Dělníci narazili v druhé polovině 19. století v cihelně na předměstí Kolína na hrob, o kterém se domnívali, že patří nějakému významnému kališníkovi. Až později se zjistilo, že je kalich mnohem starší. Pochází totiž z 9. století,“ říká Kroupa.
Vůbec poprvé jsou vystaveny předměty z takzvaného pokladu z Lumbeho zahrad. Ten objevili archeologové v 70. a 80. letech 20. století při výzkumu slovanského pohřebiště datovaného do konce 9. a počátku 11. století.
Ve druhé části výstavy si mohou lidé prohlédnout nejdůležitější rukopisy, které nějakým způsobem ilustrují momenty z dějin české státnosti.
„Cenný je například Dražický kodex, který obsahuje i Kosmovu kroniku, v níž je uvedena legenda o povolání Přemysla Oráče na knížecí stolec. Pak jsou vystaveny dva evangelistáře, které sloužily při korunovaci českých králů, a sice Vratislava a Karla IV.,“ uvádí archivářka Pražského hradu Lenka Kluková.
Listiny, které utvářely stát
Posledním tematickým okruhem výstavy je soubor listin ze sbírek Národního archivu.
„Jedním z exponátů jsou dvě listiny takzvané Zlaté buly sicilské z roku 1212, které vydal římský král a posléze císař Fridrich II. Štaufský,“ představuje vzácné exponáty archivář Národního archivu Petr Mareš. První listinou ze dvou vystavených udělil Fridrich II. českému králi Přemyslu Otakarovi I. některé statky na území dnešního Bavorska a Saska.
V základech státnosti
|
Podobně významné jsou i další vystavené písemnosti. Například zlaté buly, kterými Fridrich II. v roce 1216 potvrdil dědická práva Václava I., syna Přemysla Otakara I., na český královský trůn.
„Neméně důležitá je také jedna z listin, které 7. dubna roku 1348 vydal král Karel IV., čímž konstituoval státní celek zemí Koruny české a také potvrdil privilegia daná českým králům,“ vysvětluje Mareš.
Listina, kterou mohou návštěvníci výstavy v Císařské konírně vidět, například rozšířila dědičné právo na český trůn i pro ženy z vládnoucího rodu.
Na výstavu V základech státu plynule naváže mimořádná výstava Českých korunovačních klenotů, které si budou moci lidé prohlédnout od 16. do 23. ledna ve Vladislavském sále.
„Korunovační klenoty budou poprvé vystaveny v rámci výstavy, která popíše to, jakou roli hrály v životě republiky,“ přibližuje Kroupa s tím, že i tato výstava bude zcela zdarma.
V únoru začne v areálu Hradu hlavní blok výstav k letošním výročím. Zahájí ho výstava Labyrintem dějin českých zemí, která představí formování státních útvarů na našem území před rokem 1918. Další část s názvem Doteky státnosti se bude věnovat vzniku republiky a jejímu vývoji v průběhu 20. a 21. století.
Lidé si budou moci prohlédnout například státní pečeť, která se používá na důležité písemnosti. Třetí velkou výstavou bude v červnu expozice o Hradní stráži v Tereziánském křídle.