Jsou mladí, nadprůměrně vzdělaní a vyhýbají se neschopenkám. Podléhají však více vábení drog a často mají autonehody. Taková je mladá generace v Praze.
Třetině Pražanů je podle expertů třicet a méně let. I v této kategorii však existují rozdíly.
„Díky velkému počtu dětí narozených rodičům narozeným v 70. letech 20. století se zvyšuje počet i podíl dětí ve věku do 14 let. Věková skupina patnácti až 29letých obyvatel metropole naopak ve skladbě Pražanů oslabuje,“ uvedla Petra Báčová z ČSÚ.
Naději dožít se vyššího věku mají více nynější třicátnice než jejich pánské protějšky. Muži by se tedy mohli dožít 78 roků, ženy však více než 83 let.
Oproti jiným krajům pomalejší stárnutí
V Praze žilo loni podle studie necelých 400 tisíc osob mladších 29 let. V celé ČR je z toho pohledu na tom nejlépe Středočeský kraj, naopak nejméně mladých žije v Karlovarském kraji, jenž navíc jeho omladina, v porovnání s ostatními kraji, nejvíce opouští.
Metropole je v porovnání s ostatními regiony ČR podle demografů výjimečná také tím, že stárne pomaleji. Kromě zmíněné kategorie dětí do 14 let přibývá i Pražanů ve věku mezi 40 a 44 roky. Naopak v porovnání s celou ČR o něco pomaleji roste počet osob starších 60 let.
Snadnou dostupnost, množství a slušnou kvalitu škol různých stupňů a typů mladí Pražané v porovnání se svými vrstevníky v ostatních krajích ČR s chutí využívají a je to znát na jejich dosaženém vzdělání.
V Praze je obecně více zastoupeno obyvatelstvo s vyšším ukončeným vzděláním, než ukazuje český průměr. Ještě výraznější je tomu podle statistiků ve skupině osob ve věku 25 – 29 let.
V oblibě jsou v Praze i víceletá gymnázia. Ve větší míře než kdekoliv jinde v ČR mladí Pražané završují svou povinnou školní docházku právě na tomto typu škol. Také tento trend se však podle analýzy ČSÚ v poslední době vyvíjí.
„Od počátku století klesající počet obyvatel ve věku 15 až 29 let se ve všech krajích projevuje nižším počtem studentů na středních, vyšších a vysokých školách. Naopak v mladším školním věku dětí mírně přibylo, a to díky nárůstu porodnosti, který ve většině krajů, tedy včetně Prahy, vrcholil v roce 2008,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová
Metropole se ráda vzdělává
A maturitou to pro mladé podle statistiků nekončí. Zapojení obyvatel hlavního města do vysokoškolského studia je nad celorepublikovým průměrem. Pochlubit se jím může více než pětina Pražanů, republikový průměr je přitom podle odborníků téměř o deset procent nižší.
Mladí Pražané87 431 – tolik obyvatel ve věku od 25 do 29 let žilo loni podle aktuální statistiky v Praze. V roce 2007 jich bylo 105 074. Naopak vzrostl o 33 procent počet dětí ve věku do 14 roků. Nejvíce dětí do 14 let žilo v Praze 19, 22 a 21. 78,7 roku – tohoto věku má šanci dožít se nyní třicetiletý Pražan. U žen je to 83,1 let. 98 100 dětí je přihlášeno ve školním roce 2016/17 do základních škol. Před deseti lety to bylo 77,1 tisíc školáků – jejich počet vzrostl o 27 procent. 54 procent dětí ve věku 6–14 let chodí do knihoven. Jde o nadprůměrné množství v rámci krajů ČR. 23,6 procenta – tolik Pražanů dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Toho dosáhlo 25,4 procenta mužů a 22 procent žen. 22,9 tisíc nehod registrovali loni v hlavním městě policisté. 18,6 procenta z nich zavinili řidiči do 30 let. 50 procent pervitin, 40 procent kanabinoidy. To je zastoupení drog u mladých ve skupině do dvaceti let. V kategorii do 24 roků podíl uživatelů pervitinu stoupá na 68 procent. Pramen: ČSÚ |
Kulturní záliby školáci z hlavního města prokazují i v jiných odvětvích. Například dětí mezi šestým a 14 rokem je v knihovnách registrována více než polovina. I to představuje nadprůměr v porovnání s ostatními kraji ČR.
Dorost v hlavním městě se liší od svých vrstevníků nižším počtem neschopenek kvůli úrazům.
Vyvíjí se také zájem o bydlení, do Prahy se lidé stěhují hlavně ve věku do 34 let.
„V 90. letech bylo snem mnoha rodin bydlení v rodinném domku, pokud možno co nejvíce spjaté s přírodou. Tento trend se ovšem pozvolna mění. Mnoho lidí si uvědomilo, že každodenní dojíždění do práce, do škol, do kroužků bývá náročné. Lidé nyní raději volí klidně dražší nemovitosti, ale s lepší dopravní dostupností,“ vysvětlil realitní expert Michal Pich.
Naopak osoby mezi 35 a 49 roky s rodinami ve větší míře hledají bydlení na venkově.
Pobyt ve velkoměstě s sebou nese i nástrahy. Mladí lidé více užívají kanabinoidy a pervitin. Žadatelé o léčbu v Praze tvořili přibližně pětinu celkového počtu uživatelů, což je nad tuzemským průměrem. Podle zmíněné studie v ČR došlo loni ke 107 úmrtím kvůli předávkování drogami, v Praze to bylo 17 případů.
Poněkud překvapivě vedle toho může vyznít, že kriminalita dětí a mladistvých v hlavním městě je pod celorepublikovým průměrem. Například ve srovnání s Ústeckem či Moravskoslezským krajem děti a mladiství v Praze spáchají až o třetinu méně deliktů. Problémy však mají mladí řidiči do 30 let, kteří mají na svědomí přibližně pětinu všech nehod.