Přestože se Stará Boleslav nachází téměř na dohled od Prahy a prochází jí dálnice D10, dosud si uchovává svůj historický a klidový ráz. Komerční zóny a logistická centra, kterými je okolí Prahy poseté, se u tohoto města s bohatou historií zatím neuchytily.
Připravovaná změna územního plánu by jim mohla otevřít dvířka. Mezi návrhy jsou hned dvě rozsáhlé komerční zóny, přičemž v jedné z nich by mohly být i velké skladové haly.
„Záměr komerční zóny je zcela zásadní a může ovlivnit život ve městě na dlouhá léta. Je to pádný důvod ke zvýšené pozornosti občanů města a jeho boleslavské části především,“ upozorňuje městský radní Zdeněk Adámek (Naše dvojměstí), pověřený zastupitel pro územní plán.
Komerční zóna výměnou za obchvat
Jedna z navrhovaných komerčních zón je ryze účelovým krokem, který má městu umožnit výkup soukromých pozemků potřebných pro výstavbu léta připravovaného obchvatu Staré Boleslavi, jenž by z města odvedl silnici 331 na Mělník.
Pozemky tam podle místostarosty Hynka Homolky (Naše dvojměstí) vlastní 28 fyzických a šest právnických osob a téměř nikdo z nich není ochotný půdu pod budoucím obchvatem prodat za cenu stanovenou Středočeským krajem. Ten za ně nabízí kolem 411 korun za metr čtvereční.
Majitelé ale chtějí své pozemky zhodnotit celé a nechtějí prodat jen pás pod budoucí silnicí. Proto město přišlo s nabídkou, že výměnou za výstavbu obchvatu upraví územní plán a z polí, luk a lesů, které mají podle Homolky aktuálně hodnotu 30 Kč/m², se stane komerční zóna.
„Lidem se tak jejich pozemky několikanásobně zhodnotí. V územním plánu ale bude podmínka, že musí být vydáno stavební povolení na obchvat, jinak nemohou stavět,“ vysvětluje Homolka, dle nějž je to jediné řešení, jak dosáhnout obchvatu v nějakém rozumném čase. Vyvlastňování by bylo při tak velkém počtu majitelů příliš zdlouhavým a náročným procesem, kterému se chce město i kraj vyhnout.
„Pokud cokoliv pomůže výkupu pozemků, pak to podporujeme,“ říká k návrhu komerční zóny Helena Frintová z odboru kanceláře hejtmanky Středočeského kraje a dodává, že stavba obchvatu musí být dokončena do roku 2022, aby na ni kraj získal evropské dotace. Náklady na výkup pozemků přitom odhaduje v řádu milionů korun.
Přísný regulační plán
Podle vedení města by v komerční zóně u nového obchvatu byla jen lehká výroba.
„Osobně bych tam nejraději viděl technopark, nějaká vývojová střediska, alternativou jsou také drobní řemeslníci, pneuservis, autoopravna, stavební firma a podobně,“ přemýšlí Homolka. Navíc by se tamní výstavba měla podřídit přísnému regulačnímu plánu, který by dle radního Adámka mohl řešit i podobu fasád.
S komerční zónou v místě obchvatu nemají problém ani oslovení opoziční zastupitelé. Zatím příliš nevadí ani skutečnost, že už dnes je v regionu minimální nezaměstnanost a firmy řeší nedostatek pracovníků jejich dovozem z Východu, což má za následek vznik ubytoven ve městě. S komerčními zónami by se situace mohla zhoršit.
Místostarosta Homolka se takového efektu neobává. „Dnes je doba konjunktury, tedy vhodná doba pro takové investice, v budoucnu se to ale změní a lidi budou zase práci hledat,“ říká.
Logistické haly u dálnice
Skutečnou jizvou na tváři města se může stát druhá navrhovaná komerční zóna po pravé straně dálnice D10 ve směru na Mladou Boleslav. Tam je podle místostarosty Homolky k dispozici 190 tisíc m² volných pozemků, kde se může uchytit jak bytová výstavba, tak skladové a logistické haly.
„Tím, že jsme otevřeli změnu územního plánu, tak vlastníci pozemků sami podali podněty na výstavbu bydlení či na komerční zónu podél dálnice. Bydlení u dálnice by ale dle mého názoru byla lumpárna. Pokud vůbec nějaká zástavba, pak se jako vhodnější jeví plocha komerční. Občané si nám tam stěžují na hluk od dálnice a právě taková zástavba by mohla dálnici odhlučnit,“ domnívá se Homolka.
V případě této komerční zóny ale není v zastupitelstvu města zdaleka tak velká jednota jako u té kolem plánovaného obchvatu. Nakloněni jí nejsou ani všichni radní, například Zdeněk Adámek by v případě povolení komerční zóny u obchvatu další takovou zónu ve Staré Boleslavi nechtěl a možnost logistických hal razantně odmítá.
Proti logistickým halám je i starosta města Vlastimil Picek (Podpora občanů), zároveň je rozhodně proti tomu, aby u dálnice vznikla zóna pro bydlení.
„Dovedl bych si tam představit malou nerušící výrobu, ale může to zůstat i tak, jak to je nyní,“ říká starosta a upozorňuje na to, že o změně územního plánu bude rozhodovat až budoucí zastupitelstvo města někdy v roce 2019.
Bývalý starosta a dnešní opoziční zastupitel Ondřej Přenosil (ODS) připomíná, že to není poprvé, co se komerční zóna u dálnice navrhuje.
„Tyto snahy byly už za našeho vedení města. Podařilo se nám tomu vždy zabránit. S průmyslovou zónou při D10 zásadně nesouhlasím. Rozšiřovat zástavbu za dálnici by se nemělo. Vjezd do Staré Boleslavi se daří udržet vcelku v původní podobě a do historického města vjíždět přes sklady je až trestuhodná hrůza,“ upozorňuje Přenosil.
Podobného názoru je i zastupitelka Nina Nováková (zvolená za TOP 09). „Komerční zónu u dálnice považuji za hloupost. Vždycky jsme se chlubili tím, že na Starou Boleslav volně navazuje les,“ řekla.
Komerční zóna by mohla vzniknout také u dálnice D10.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz