„Aplikace upozorňuje na nejnebezpečnější místa a také důvody, proč se v daném místě ptáci zabíjejí. Informace z webu budou sloužit odborníkům i široké veřejnosti. Představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí,“ vysvětluje fungování webu Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické (ČSO).
V kraji jsou ptáci značně ohroženi především vzhledem k hustému provozu. Centrální region je doslova protkaný sítí dálnic a silnic I. třídy, k tomu je třeba připočítat železniční koridory, které směřují napříč krajem do metropole. Specialista na ptačí populace přiznává, že zejména v případě silničního provozu je střetům obtížné zabránit.
„Mnohé je ale možné ovlivnit. Už se nedávají kolem silnic a železnic průhledné protihlukové stěny. A zjistilo se, že nefungují ani polepy se siluetami dravců. Ptáci to vnímají pouze jako černý flek, snaží se ho obletět a narazí dvacet centimetrů vedle do stejného skla,“ říká Zbyněk Janoška s tím, že jedinou účinnou ochranou je hustý vzor, třeba svislé pruhy. Pták se pak takové výplni vyhne.
Traviči lákají ptáky na návnady
Největší rizika číhají ve městech. Z dat, která mají ornitologové k dispozici, jsou to Kladno, Benešov, Mělník, ale také Říčany, Brandýs nad Labem a Benátky nad Jizerou.
Ptačí pasti on-lineOrnitologové vytvořili aplikaci pro mapování nebezpečných míst pro ptáky. Pro uživatele systému Windows je ale vstup do systému komplikovanější. Bez problémů se mapa ptačích pastí načte jen v případě instalace nejvyšší verze prohlížeče Internet Explorer. Pokud nastane problém, doporučují autoři použít jiný prohlížeč. Dobře mapu načítá Google Chrome, případně Mozilla Firefox. |
„Ptactvo se totiž hojně pohybuje kolem řek. Kolem vody je nejvíc hmyzu a používají toky i jako navigaci při migraci. Stane se, že narážejí do skel u okolních budov,“ upřesňuje ornitolog. „Průhledné“ pasti nejvíce ohrožují drobné pěvce, jako je kos, drozd a zvonek a stehlík. O výplň se však zabili i poštolka či ledňáček.
Na nově vytvořené mapě jsou zaznamenané nálezy mrtvých ptáků. Každý bod je označen jedním z pěti symbolů znázorňující příčinu úrazu nebo úhynu. Ikona symbolizuje například náraz do skla, výboj elektřiny, střet v dopravě nebo chorobu. Samostatný symbol má smrt a poranění způsobené člověkem.
Ornitologové totiž bojují také s traviči, kteří cíleně útočí na ptáky pomocí návnad. Většinou jde například o uhynulé zvíře, které má v sobě jedovatou látku. Pro řadu druhů je taková past velkým lákadlem, zvířata ale v poměrně krátkém čase umírají bolestivou smrtí. „Pokud jde o záměrnou otravu, nejsem většinou na pochybách. Ptáci jsou totiž nepřirozeně strnulí, následky smrti otrávením jsou opravdu děsivé,“ líčí zážitky z terénu psovodka Klára Hlubocká.
Ornitologům pomáhá v případě masivních otrav, kterých letos v kraji zaznamenali hned několik.
Opeřence se naučili hlídat psi
Právě od jara fungující psí hlídka má v kombinaci s webovými aplikacemi postupně zmírňovat dopady na ptáky v regionu. „Množství hlášených otrav i nalezených návnad v posledních deseti letech výrazně stouplo,“ konstatuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Jed se stal osudným nejen hejnu krkavců v poli na Benešovsku, ale také vzácnému orlu mořskému ve Žlebech u Kutné Hory. Na stejném místě pozřela otrávenou návnadu ještě volavka popelavá.
Pokud se ukáže, že v určité lokalitě došlo k většímu počtu úmrtí, ochranáři zbystří. Některá nebezpečná místa už odstranili. Podařilo se tak už zabezpečit autobusové nádraží v Berouně, kde umírali po nárazu do skleněných výplní desítky opeřenců. Podobně zasáhli ochranáři v Kněževsi u Prahy, kde po domluvě s vedením obce polepili výplně všech tamních zastávek.
Elektrifikace pak ohrožuje třeba čápy, kteří se do kraje každoročně vracejí v jarních měsících. Ochranáři proto vyzývají, aby lidé posílali i fotografie ptáků sedících na sloupech vysokého napětí. „Je třeba, aby uvedli, kde přesně čápa nasnímali. Ptáci často přehlédnou vedení a zachytí se v něm,“ upozorňuje ornitoložka Gabriela Dobruská.
Do boje o ptačí životy nyní nastupují moderní technologie. Nová aplikace umožňuje pomoc v podstatě od každého.
Ornitologové tedy vyzývají veřejnost k mapování nebezpečných míst s nálezy mrtvých či zraněných ptáků.
„Lidé mohou nález zaznamenat do faunistické databáze Avif, kterou mohou mít stále po ruce jako aplikaci ve svém mobilním telefonu. Zaznamenání mrtvého ptáka u cesty nebo pod sloupem je pak otázkou i méně než minuty a může pomoci zachránit spousty dalších ptačích životů,“ obrací se na veřejnost Zbyněk Janoška.