Hipsteři z ciziny toužící po neotřelých zážitcích. Turisté, kteří se do Prahy pravidelně vracejí a všechny památky už viděli při první návštěvě. Zahraniční fajnšmekři, které nadchne spíš designová novinka než korunovační klenoty. Hledači hezké atmosféry a pravé české kultury. Ti všichni jsou cílovou skupinou článků, jež doporučují nová zajímavá místa v Praze mimo tradiční turistické trasy.
Jedním z nich je i text Pět míst, kam jít v Praze od autorky Joann Plockové. Vyšel na prestižním americkém zpravodajském serveru The New York Times (NYT) a jako top místo plné skvělých kaváren a originálních obchodů vykresluje Veverkovu ulici poblíž Strossmayerova náměstí.
Ač je to teprve čtrnáct dní, co článek vyšel, do vybraných podniků už přilákal první turisty. „Je to zajímavé, ale opravdu přišli. Američané i Japonci,“ říká například majitelka tamního obchodu s nábytkem Helena Dařbujánová.
Pár cizinců si po přečtení článku vyhledalo i nedaleké Bistro 8, největší zájem však podnikatelé teprve čekají. „Ještě to bude trvat, odhaduju to tak na léto,“ míní František Kast z knihkupectví Page Five.
U podobných doporučení totiž chvíli trvá, než se k lidem dostanou, a až nyní se začínají projevovat účinky přes dva měsíce starého žebříčku na blogu Travel Supermarket.
Ten vybral třiadvacet nejvíc „cool“ čtvrtí pro život v kontinentální Evropě. První je lokalita Kreuzberg v Berlíně a o třinácté místo se v seznamu s budapešťskou Sedmou čtvrtí dělí pražské Holešovice, které dlouhodobě lákají mladé obyvatele, podnikatele i návštěvníky.
Dokazuje to také tamní Veverkova ulice, byť láká spíše svým duchem než krásným prostředím – oslovení prodejci ji popisují jako ošklivou a špinavou. „Je tady sousedská přející atmosféra. Člověk tu může dělat, co ho baví, a ještě se tím i uživit. Nemusí řešit starosti a může žít idealisticky,“ líčí Dařbujánová.
Zatím však žije jen část ulice. „Druhá polovina je mrtvá. Je tam jen bar Kobra a velký prázdný dům, který nechává italský majitel chátrat,“ říká Kristýna Javůrková, která si v ulici před dvěma lety otevřela módní butik Jakoby. I ten článek v NYT zmiňuje.
Táhnou paneláky i Žižkov
Barbora Hrubá z agentury Prague City Tourism potvrzuje, že turisté přijíždějí i díky článkům nebo filmům. „Italští turisté sem třeba často jezdí kvůli filmu Nejvyšší nabídka z roku 2013, ve kterém je kavárna U Milosrdných s výraznými hodinami. Ty tam však filmaři přidali a kavárna už je navíc zavřená, takže musíme turisty zklamat,“ vypráví Hrubá.
Cizinci se podle ní rádi podívají na nová místa, nechce se jim však jezdit příliš daleko. Těm, kteří už jsou v Praze podruhé či potřetí, informační centra doporučují Smíchov, Vinohrady, Vršovice (s proslulou Krymskou ulicí) nebo Karlín.
Infocentra se setkávají i s dotazy na hlavu Franze Kafky na Národní třídě, náplavky, Dyzajn market, Paralelní Polis, farmářské trhy či známá místní kina. „Ptají se i na Žižkov, který si stále drží pověst špinavé dělnické čtvrti. A i když už to úplně neplatí, pořád je to něco jiného než načančané centrum. Zajímavá jsou pro turisty i socialistická sídliště. To je pošleme třeba na Jižák,“ pokračuje Hrubá.
Minulý režim obecně podle ní turisty velmi zajímá a na památky s ním spojené lákají i zahraniční průvodci jako The Crazy Tourist a Atlas Obscura – ve svých tipech mají Muzeum komunismu, Muzeum KGB i protijaderný kryt u Olšanského náměstí.
„Na Muzeum komunismu se nás ptají hodně, občas také na věci spojené s druhou světovou válkou, ale i na outlety nebo čínské tržnice. Nová místa však vyhledává málokdo a většinou dostáváme standardní otázky na centrum Prahy,“ podotýká Aleš Martin z rodinné firmy Martin Tour, která funguje jako informační středisko pro turisty a prodejce okružních zájezdů po Praze a okolí.
Turisté však kromě památek touží poznat i to, jak žijí Češi. „Chtějí zajít do typické české hospody. Tam, kam Češi opravdu chodí. Chtějí nasát českou kulturu a tu v restauracích v centru nenasají,“ dodává Martin. A průvodce Prague Off the Map připomíná ještě dvě typicky české záliby. Cyklistiku pod vlivem piva levnějšího než voda a sbírání hub.