Celkem se vylíhlo sedm mláďat. Ta se prozatím neumí živit sama, a tak se hlasitým křikem dožadují potravy od svých rodičů, kteří jim natrávenou rybí potravu nabízejí z volete.
„Jedí především sledě, krmíme je dvakrát denně. Každý pták spotřebuje v průměru deset ryb, což je asi jeden kilogram. V době hnízdění a krmení mladých je to až dvojnásobek,“ upozornil mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba.
Dvě mláďata na Vlastu a Mazlíka pokřtil náměstek primátora Plzně Roman Zarzycký.
Mluvčí zahrady s úsměvem prozradil, co všechno se může během hnízdění stát.
„Hnízdily nám tři páry. Dva z nich se rodičovských povinností ujali na výbornou, ale třetí pár ne. Jim se žádní potomci nevylíhli. Později jsme zjistili, že to nebyl samec se samičkou, ale dvě samice,“ zavzpomínal Vobruba a dodal, že samičky se od samců příliš vzhledově neliší.
Plzeňská zoo chová tučňáky Humboldtovy od roku 1997, množí je od roku 1999.
„Nejprve jsme přijali dva páry z Frankfurtu, potom pár z Prahy a později tři samice ze Zlína,“ vyjmenoval Vobruba a dodal, že se v Plzni od té doby vylíhlo skoro dvě stě mláďat.
Tučňáci jsou na jaře a na podzim schopní odchovat dvě mláďata, inkubace je kolem čtyřiceti dní. V České republice chovají tento druh celkem čtyři zahrady a patří mezi nejoblíbenější chované druhy. V Evropě je návštěvníci uvidí ve 140 institucích.
Mláďata se do přepeření od dospělých jedinců výrazně liší. Mají jednodušší kresbu, to znamená, že nemají na břiše černou elipsu a nad okem bílý pruh.
Tučňáci obývají v sedmnácti druzích pobřeží a ostrovy jižní polokoule. Od Antarktidy, přes Austrálii, Ameriku a Afriku, zasahují až na Galapágy.