Minulý pátek Okresní soud pro Prahu-západ rozhodl, že Andrej Babiš se má za svá prohlášení omluvit. Ten se však proti rozsudku odvolá. „Jsem optimistka, takže věřím v dobrý konec,“ říká jednapadesátiletá žena.
Co jste prožívala po vynesení verdiktu?
Bylo to obrovské zadostiučinění, obrovská radost, že jsem dokázala jména lidí očistit. Lež se nedotkla jenom mě, mojí cti. Dehonestovala všechny demonstranty. Musíme bojovat se známými, neznámými, příbuznými a víc než rok vysvětlovat, že nejsme placení demonstranti. Nikdo za to nebere peníze. Za to dám ruku do ohně. Skutečně na náměstí chodíme jenom čistě z vlastního přesvědčení. Chceme vyjádřit, že trestně stíhaný člověk nemá v čele vlády co dělat.
Měl vámi zmíněný boj jenom podobu diskuzí, nebo jste dostávala třeba anonymní útočné zprávy?
Mezi příbuznými a známými to probíhalo slušnou formou. Ale i z nejbližšího okruhu jsou lidé, které jsem nedokázala přesvědčit. Lépe řečeno – oni mi to odkývají a pak řeknou: „Kdo ví, jak to je.“ Potom mi začaly chodit naprosto nechutné zprávy od neznámých lidí: že jsme všichni placení, co si to vůbec dovolujeme, nechte pana premiéra na pokoji, bylo by nejlepší vás umlátit lopatou a podobné nechutnosti. V několika okamžicích jsem dostala strach.
Změnily se reakce po rozsudku?
V podstatě ne. Ti, co mě podporovali, za mnou stojí nadále, protože jsou šťastní, že jsem jejich jméno očistila. Lidé z druhé strany barikády mě nenávidí ještě víc. Bohužel ve svých přátelích na Facebooku jsem měla nějakou krysu, která zveřejnila fotky z mých soukromých statusů. Na základě toho se na mě sesypali trollové. K tomu se přidávali i normální lidé. Reakce neutichly. Odpůrci jsou rozezlení. Šlápla jsem jim na kuří oko.
Jak budete postupovat, kontaktujete policii?
Ano, protože nevím, co je to za lidi. Jestli jsou jenom silní u internetu, což je lepší varianta, nebo jestli mi někdo přijde hodit šutr do okna. Lidská zloba a čistokrevná nenávist, které v lidech dřímají, jsou opravdu neuvěřitelné. Z Babišových příznivců mi nikdo nenapíše něco slušného, byť na premiérovu obranu, ale slušnou formou. Abychom spolu mohli diskutovat. To jsou nadávky, urážky, vyhrožování.
Když se setkáváte se silnou kritikou, nelitovala jste někdy svého rozhodnutí jít do soudního sporu s premiérem?
Nejsem protřelý politik, jsem ženská, takže jsem to občas obrečela. Na nějaký čas mě to srazilo, ale lži a fake news se musí jednoho krásného dne začít zastavovat. Neskutečně se v lidech zakořenily. Setkala jsem se třeba s případy, kdy lidé z mého okolí dostávali hromadné lživé maily. Chvilku pochybovali, jestli jsou demonstranti podplacení, nebo ne. Do toho přijde premiér do televize a řekne, že jsou demonstranti najmutí, na objednávku a všechny je zná. Zvlášť lidé starší nebo na menších vesnicích jsou bohužel naučení, že co se řekne v televizi, je svatá pravda. Přece by pan premiér v televizi nelhal. To je věc, která mě znovu nakopla. Chtěla jsem záležitost dotáhnout do konce. Bez ohledu na to, jak dopadne. Lidi z naší skupiny demonstrantů mi vyjadřovali neskutečnou podporu. Jak červená linka se komentáři na internetu táhlo, že mi děkují za odvahu. Já jsem si říkala, kam jsme se to dopracovali? Třicet let po revoluci se lidé začali bát nahlas říkat svůj názor.
Žijete ale na malém městě, respektive v městysu, kde jste daleko víc na očích.
Popravdě řečeno je v Kolovči klid. Nikdo na mě nebyl agresivní nebo vulgární. Jediný otevřený útok v Kolovči jsem zažila na setkání s Vítem Rakušanem, kde nějaký pán začal vykřikovat, že Milion chvilek je placený Evropskou unií a Sorosem.
Andrej Babiš řekl, že se proti rozsudku odvolá. Jak myslíte, že kauza nakonec dopadne?
Jsem optimistka, takže věřím v dobrý konec.
Budete pokračovat v demonstracích?
Myslím, že jsem demonstrantům v Domažlicích řekla v téhle chvíli všechno. Chtěla bych zase podpořit Milion chvilek a vyrazit do Prahy. Zorganizuji třeba autobus a dovezu lidi v listopadu na Letnou.
Nedávno jste vstoupila do politiky, hlásíte se ke Starostům a nezávislým.
Nemůžu lidem na náměstích vykládat, ať jdou do politiky, a sama sedět doma. Pokud nezačneme kultivovat politické prostředí odspodu a nepřestaneme vnímat politiku jako sprosté slovo, nehneme se z místa. Lidé se musí naučit, že je potřeba se zvednout z gauče a zajímat se o to, co se děje.
Premiér se má omluvit za výroky, že demonstranti byli zaplacení (6. 9. 2019)
6. září 2019 |