V příštím týdnu by se měl do věci vložit Úřad práce v Plzni a nastínit možné budoucí varianty v podniku, který je symbolem stopadesátileté tradice škodováckého umu.
V posledních letech byla firma v rukou ruských majitelů, od roku 2004 společnosti OMV, která je prodala ruskému podnikateli Igoru Šamisovi. Ivo Kužel z regionálního pracoviště odborového svazu KOVO v Plzni uvedl, že zatím není jisté, co bude dál.
„Pracovníci Pilsen Steelu jsou na odstávce, mzdy byly v lednu vyplaceny,“ konstatoval s tím, že na příští týden je naplánováno na úřadu práce setkání zástupců odborové organizace Pilsen Steelu se zástupcem odborového svazu KOVO a pracovníky úřadu práce.
„Budeme mluvit o tom, co se může stát, připravit se na případné krizové varianty,“ uvedl Kužel.
Připomněl, že trh práce dnes další pracovníky potřebuje, takže akutní nebezpečí, že většina lidí zůstane bez práce, nehrozí.
„Lépe na tom budou soustružníci, zámečníci a podobné profese, po kterých je poptávka, horší to bude se zaměstnanci hutních odborností, kteří budou potřebovat rekvalifikaci nebo budou trvat na své profesi,“ uvedl Kužel s tím, že o budoucnosti firmy musí rozhodnout soud.
Velké naděje ale nedává výše dluhu, který činí přes pět miliard korun a vztahuje se k více jak stovce věřitelů.
V insolvenčním návrhu zpracovaném samotnou firmou, který je uveřejněný na webu krajského soudu, stojí, že loni v srpnu došlo k přerušení externího financování ze strany VEB Kapital.
Jde o dceřinou firmu ruské státní Vněšekonombanky. Ta podle šéfky odborů v Pilsen Steelu Ivanky Smolkové v současné době řeší vlastní problémy, jejichž důvodem mohou být i sankce EU vůči Rusku. „Z Ruska chodily vždy peníze se zpožděním a nikdy ne tolik, kolik bylo potřeba,“ uvedla pro ČTK Smolková.
Pilsen Steel už v podobné situaci byl v roce 2013. Soud tehdy stál před rozhodnutím, zda finanční problémy ukončí konkurzem, nebo reorganizací. Přiklonil se k druhé variantě. Proti rozhodnutí soudu se ohrazovali někteří věřitelé, kteří kvůli reorganizaci přišli o většinu peněz, které jim Pilsen Steel dlužil.
Příkladem byla firma Lenox, která dodávala hutím rudu na výrobu železa. Přihlásila pohledávku ve výši 156 milionů korun, ze které se jí po reorganizaci vrátilo 1,5 milionu korun. Právník firmy Jan Válek tehdy upozorňoval, že majitel Igor Šamis si nezaslouží novou šanci.
Reorganizace nepomohla, firma dluží přes pět miliard
Podle části věřitelů měla firma skončit v konkurzu, jehož výsledkem mohl být prodej novému majiteli, který by mohl předvést lepší hospodaření.
Na slova některých věřitelů nakonec došlo. Výsledkem reorganizace je dluh přes pět miliard korun. „Když jsem výši dluhů viděla, musela jsem si sednout, byla jsem v šoku,“ uvedla Smolková.
Současný dluh podle ní odpovídá jeho výši před reorganizací v roce 2013. Rozdíl je ale v tom, že tehdy měla firma ve skladech materiál, ze kterého mohla vyrábět objednané zboží. To už dnes neplatí.