iDNES.cz

Vylezl na vagon. Po zásahu proudem přišel o půlku těla, jinak by zemřel

  9:24
Danielu Křečkovi z Vejprnic u Plzně je devatenáct let a od pasu dolů nemá tělo. Před dvěma roky vylezl na vagon a zasáhl ho elektrický proud. Svaly, tkáně a kosti v nohou mu postupně odumíraly. Aby se infekce zastavila, lékaři přistoupili k radikální operaci. „Každý problém se dá řešit,“ říká mladík.

Když si před třemi roky nechal Daniel Křeček vytetovat na pravou ruku motto „Přes překážky ke hvězdám“, neměl ani zdání, jak těžká životní zkouška ho čeká.

Po zásahu elektrickým proudem vysokého napětí nejprve přišel o jednu nohu, později o druhou a nakonec museli lékaři přistoupit k radikálnímu zákroku a odstranit celou spodní část těla včetně pánevního skeletu a křížové kosti.

„Sedmkrát jsem měl jen pár procent naděje na přežití, ale pokaždé jsem to zvládl. Každý problém se dá řešit, z každého je východisko,“ říká dnes Daniel.

Před týdnem ho lékaři po více než šesti měsících od radikální amputace pustili domů.

Dveře domu otevírá Danielova babička. „Je vyučená kuchařka, skvěle vaří,“ říká vzápětí mladík. Zatím leží jen na posteli, na invalidní vozík může usednout jen výjimečně.

Řadu operací má sice za sebou, ale čeká ho ještě dlouhá cesta. „Moje tělo si musí zvyknout na domácí režim. Musím si pořídit hrudní protézu a lepší invalidní vozík. Do něho se vloží speciální skořepina. Zatím ji pro mě upravují, aby seděla přesně na tělo a nedocházelo k oděrkám,“ popsal Daniel.

Daniel Křeček

Řešit bude muset i problém s příjezdovou cestou k domu, protože není asfaltová. „Musím se smířit i s tím, že kamkoliv pojedu, tam na mě lidé budou koukat,“ domnívá se Daniel.

Jeho život se totálně změnil 13. listopadu 2016 v sedm hodin večer. S kamarádem Petrem čekal na plzeňském nádraží Jižní Předměstí na vlak, kterým chtěli odjet domů. Do jeho odjezdu zbývalo dvanáct minut.

Chlapci se ale rozhodli, že vylezou na odstavený nákladní vagon a vzájemně se na něm vyfotí. Daniel se ale na soupravě zvedl a zasáhl ho elektrický výboj. Popálený na 25 procentech těla spadl dolů a přitom si nenávratně poranil míchu a páteř. Petra na krátkou dobu oslepil záblesk z výboje.

Daniel se probudil až ve Fakultní nemocnici v pražském Motole. Od pasu dolů nic necítil. Během osmnácti měsíců prodělal přes dvacet operací páteře, hrudníku a především svalů, měkkých tkání a kostí postižených zánětem.

„Popálením se poškodily tkáně uvnitř nohou. V kapse u kalhot jsem měl mobil a klíče a ty následky zásahu proudem ještě znásobily. Nejprve jsem dostal infekci do levé nohy a museli mi ji amputovat. Devět měsíců jsem se léčil a loni v říjnu odjel konečně domů. Po dvou měsících jsem se ale vrátil zpátky, protože se mi na pahýlu objevila nekróza,“ vypráví mladík.

U Daniela doma (26. 11. 2018)

Zánět postupoval dál a Danielovi začaly černat prsty u pravé nohy. Nejprve lékaři odstranili je, pak nohu pod kolenem. Ani tento zákrok ale nepomohl. Mladého muže sužovaly septické stavy, neustále měl horečku, nezabírala antibiotická léčba.

Doktoři zjistili, že zánět postihuje celý skelet pánve. Rozhodli se proto k radikálnímu řešení. Provést takzvanou hemikorporektomii, při které se odstraní celá spodní část těla pod pupíkem.

„Měl jsem na výběr. Buď pojedu domů a infekce mě doběhne a zemřu, nebo operaci,“ vysvětlil mladík a dodal, že se zákrokem ihned souhlasil, protože věděl, že si tím zachrání život.

Odborníci ho na náročnou operaci připravovali dva měsíce. Den D nastal 16. května. Přesně v den, kdy jeho matka měla narozeniny. Šance, že hemikorporektomii přežije, byla padesátiprocentní.

„Nejhorší chvíli jsem prožil těsně před operací, kdy jsem se musel rozloučit s rodinou,“ přiznává. Výkon trval 16 hodin a pracovalo na něm 22 lidí.

I Daniela, stejně jako jiné pacienty po amputacích, trápí fantomové bolesti. Bolí ho kotník, oba malíčky a nohy mu podle jeho pocitu jaksi vibrují.

Doma mu společnost dělá Pardál, kocour bengálský, a téměř dvoumetrová užovka červená pojmenovaná Alvin. A samozřejmě kamarádi, kteří ho navštěvují nebo je s nimi v kontaktu přes sociální sítě.

Na svém facebookovém profilu má nespočet fotografií z období „před“. Chtěl být automechanikem, poslouchal rap, rybařil, posiloval, rád chodil na střelnici, lyžoval, jezdil na snowboardu a volné chvíle trávil i ve skateparku.

Jakmile mu to zdravotní stav dovolí, chce se vrátit do aktivního života a třeba i zkusit lyžovat. Ze všeho nejdříve se ale pokusí udělat řidičské zkoušky a usednout za volat červeného Opelu Astra, který si na půjčku koupil letos v lednu.

zpět na článek