iDNES.cz

Firmy v kraji se přetahují o brigádníky, nabízejí i 200 korun na hodinu

  14:28
Díky nedostatku lidí na pracovním trhu výrazně rostou mzdy brigádníků. Například u pokladny si zájemce vydělá 160 korun za hodinu, provozovatelé e-shopů nabízejí téměř dvě stovky. Ve větší míře firmy přijímají i neplnoleté zaměstnance.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

„Odhaduji, že meziročně se mzdy brigádníků zvýšily o dvacet procent,“ uvedla Petra Klímová z plzeňské pobočky personální agentury Adecco.

„Jedna firma, pro kterou sháníme brigádníky, už platí pokladním 160 korun na hodinu. Loni se přitom jejich mzdy pohybovaly od 125 do 130 korun. Když ale jeden zaměstnavatel nabídne pokladním 160 korun, ostatní ho většinou následují,“ doplnila.

V Plzeňském kraji nyní e-shopy Lidl a Loxxess nabízejí podle Klímové mzdy od 144 do 193 korun podle pozice a podle příplatků za noční směny nebo za víkendy.

Jana Langová, pracovnice stříbrské pobočky personální agentury Hofmann Personal, která se zaměřuje na dělnické profese, uvedla, že u jejich brigádníků mzdy za poslední rok také narostly, ale ne tak razantně.

„Jedna firma zvýšila mzdu ze 120 na 130 korun na hodinu a druhá ze 115 na 120,“ popsala Langová.

Při hledání lidí do předvánočního provozu je úspěšná Česká pošta, která v tomto exponovaném období potřebuje pět tisíc brigádníků. Jak uvedl Ivo Vysoudil z tiskového odboru společnosti, od začátku září už pošta uzavřela v celé zemi čtyři tisíce smluv s brigádníky.

V inzerátu například na webu fajnbrigady.cz nabízí mzdu od 99 do 170 korun podle pozice. Podle Vysoudila je to meziročně o 15 procent víc.

„Hodně se zvyšuje procento pracujících, kteří si hledají nějaký přivýdělek k hlavnímu zaměstnání. V některých případech se totiž částky pro brigádníky blíží k jejich mzdě nebo ji i překračují. Dříve si tito lidé řekli, že za 70 korun na hodinu pracovat nebudou, a raději zůstali doma a odpočívali. Při mzdě 160 korun na hodinu to přehodnotili,“ vysvětlila Klímová.

Část z nich chodí na brigády i kvůli tomu, že hlavní zaměstnavatel musí dodržet zákoník práce a nemůže nabídnout neomezený počet přesčasů.

„Lidé si s vidinou dobré mzdy další směny stejně přiberou, ale u jiného zaměstnavatele. To zákon neomezuje,“ vysvětlila Klímová.

Člověk, který si brigádu přidá k hlavnímu pracovnímu poměru, musí odvést patnáctiprocentní daň a jedenáct procent ze mzdy odvede na zdravotní a sociální pojištění. Dohromady tedy 26 procent.

Mezi brigádníky jsou i lidé, kteří si chtějí ulevit od duševní práce

Když je brigáda jediným příjmem, zdanění je výrazně nižší. „Například z odměn do 2 499 korun měsíčně, se zdravotní ani sociální pojištění neodvádí,“ uvádí web jakpodnikat.cz.

Od ledna 2019 to bude ještě výhodnější. Zdravotní a sociální pojištění se bude odvádět až z odměn od tří tisíc měsíčně.

Mezi brigádníky jsou podle Klímové z Adecca například lidé, kteří pracují v kanceláři, chtějí si ulevit od duševní práce a jsou vděční za manuální činnost.

„Práce se při současném nedostatku pracovníků najde i pro důchodce, kteří nezvládnou těžkou manuální práci. Tyto pozice jsou sice rychle pryč, ale objevují se. Když mohou lidé nabídnout třeba komunikační dovednosti nebo znalost Excelu, mzdy jsou pak velmi příznivé,“ popsala Klímová.

Z důvodu nedostatku lidí se firmy snaží brigádníkům vycházet co nejvíce vstříc. „Důchodcům umožňují kratší směny, když osmihodinové fyzicky nezvládnou. Studentům upravují směny tak, aby stihli školu. Zaměřují se i na matky na mateřské, které také vítají kratší směny,“ řekla Klímová.

Na brigády se přijímají i zaměstnanci od 16 do 18 let

Nevýhodou podle ní je, že pokud se ve firmách omezuje počet lidí, propouštějí se nejprve právě tito pracovníci s výjimkami. Držet je ve firmě je totiž administrativně nejnáročnější, protože se musí například složitě kombinovat směny.

Nedostatek zaměstnanců přinutil firmy přijímat ve větší míře i neplnoleté zaměstnance od 16 do 18 let. „Zaměstnavatelé s nimi udělali dobrou i špatnou zkušenost. Někteří neplnoletí mají menší zodpovědnost a například nepřijdou na směnu. Některé firmy se proto nakonec vrátily k zaměstnancům nad 18 let věku,“ přiblížila situaci Klímová.

zpět na článek