„Zvýšení počtu nádorů je za posledních pět let určitě třicetiprocentní,“ popsal Tomáš Skalický, lékař Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice (FN) v Plzni.
Podle něj byl dříve nárůst pomalý, ale v současnosti jdou počty nemocných raketově nahoru.
„Nově diagnostikovaných rakovinných nádorů tlustého střeva je ročně asi 8 500 v celé České republice, u nádorů slinivky jsme někde na 3 500, ale během pěti let můžeme být na stejných číslech jako u tlustého střeva,“ podotkl Skalický.
Přednosta Chirurgické kliniky FN Plzeň uvedl, že příčina nárůstu není známá a neví se ani to, proč jsou na tom Plzeňský a Karlovarský kraj nejhůře z celé České republiky.
„Zatímco u nádoru prsu či kolorektálního karcinomu se podařilo počty nádorů snižovat, u slinivky se desítky let nedaří situaci zlepšit,“ sdělil přednosta Chirurgické kliniky FN v Plzni Vladislav Třeška.
Chirurgové se podle něj dostali na maximum toho, co mohou pro pacienty udělat. „Jsme schopni odstranit celou žlázu, okolí, odresekovat uzliny. Ukazuje se ale, že tyto radikální výkony nejsou účinné a přežití není lepší. Dnes se k nám musí přidat i jiné odbornosti, to je práce hlavně onkologů a diagnostiků,“ vysvětlil Třeška.
Ten apeluje na politiky, aby dali více peněz do výzkumu. „Aby se zjistily příčiny vzniku nádorů slinivky. Nebude to jedna příčina, ale komplex příčin. Jisté ale je, že bez peněz navíc to nepůjde,“ uvedl Třeška s tím, že o výzkum slinivky břišní by se mohla rozšířit činnost Biomedicínského centra v Plzni, které už se zaměřuje na výzkum rakoviny jater.
Podle Třešky musí do hry vstoupit státní aparát, politici. „To ale není jen slinivka, jsou tu žlučové cesty, rakovina tlustého střeva, rakovina ledvin. Do výzkumu se musí pustit peníze, protože rakovina zabíjí ve stále větší míře i mladé lidi,“ upozornil Třeška.
Podle Skalického by se měl výzkum zaměřit na příčinu vzniku nádoru a na léčbu. „Na vzniku chronického zánětu slinivky se podílí kouření a pití alkoholu. Ale asi je to více faktorů, protože důvodem vyššího výskytu rakoviny slinivky v Plzeňském a Karlovarském kraji není to, že by se v tomto regionu kouřilo a pilo více než v ostatních částech republiky,“ uvedl Skalický.
Doplnil, že při rakovině slinivky a žlučových cest se pětileté přežití týká jen zhruba pěti až sedmi procent pacientů. Většina nemocných totiž umírá už po roce.
Kolik peněz je potřeba na výzkum? „Je to v řádech milionů korun. Musí se začít například grantem. Jisté je jedno, postihuje to lidi v produktivním věku a státu by se peníze mnohonásobně vrátily,“ myslí si Třeška.
Skalický připomněl, že i když se kombinuje při léčení rakovinného nádoru slinivky břišní klasická léčba s biologickou léčbou, výsledky nejsou lepší.
Nádory slinivky břišní jsou velmi agresivní
Někteří lékaři doporučují kvůli prevenci rakovinných nádorů slinivky, jater a dalších nádorů sonografické vyšetření břicha, které by si mohl pacient zaplatit.
„Problém je v tom, že lékař udělá sono břicha s negativním výsledkem a za měsíc je tam nádor slinivky. Agresivita těchto nádorů je totiž veliká,“ přiblížil Třeška.
„Kdybychom dělali sono vyšetření břicha po dvou měsících u všech lidí, zahltili bychom přístroje,“ podotkl Třeška.
Podle Skalického by ke zlepšení situace mohli pomoci praktičtí lékaři, kdyby posílali pacienty na vyšetření včas.