Ve Stříbře přibyly v posledních letech k místním obyvatelům odhadem dvě tisícovky agenturních zaměstnanců z Rumunska, Slovenska či Ukrajiny, kteří pracují v okolních průmyslových zónách v Boru a v Ostrově. Tvoří tak pětinu obyvatel.
Ještě divočejší je poměr ve Starém Sedle, kde se počet cizinců blíží počtu místních. Problémy mají i další obce.
Jejich starostové upozorňují, že cizinci, kteří v místě nejsou přihlášení, neplatí třeba za odpady či sekání trávníků.
Jedním z nápadů, jak situaci řešit, je znovuobnovení takzvaného přechodného pobytu, kdy by každá obec inkasovala na každého přihlášeného určitou sumu. Ministerstvo vnitra se k tomu ale nepřiklání.
Pomoci by tedy mohl fond, do kterého by finančně přispívaly firmy fungující v průmyslových zónách. První takový fond vzniká v rámci průmyslové zóny Panattoni park Ostrov.
František Trhlík, starosta Kostelce, do jehož katastru ostrovská zóna spadá, uvedl, že obce nechtějí házet firmám v žádném případě klacky pod nohy, protože díky nim nemají problémy s nezaměstnaností. Ta třeba na Kostelecku dosahovala v době finanční krize před osmi lety až 34 procent. Dnes zde všichni práceschopní zaměstnání mají.
„My chceme firmy pouze vést ke společenské odpovědnosti. Chceme vytvořit společný účet, kam by fabriky i developeři přispívali, aby z financí mohly obce investovat a snižovat negativní vlivy,“ popsal Trhlík.
Nájemci Panattoni sponzorují v Kostelci územní studii
Petr Dušek, mluvčí developerské firmy Panattoni park Europe působící v Ostrově, uvedl, že fond je ve fázi přípravy, protože nejsou doladěny podmínky, podle kterých obce budou moci peníze čerpat. Podle Duška je těžké podmínky nastavit, protože každá obec řeší jiné problémy a většina z nich nesouvisí se zónou samotnou.
Generální ředitel Panattoni Europe pro Českou republiku a Slovensko Pavel Sovička připomněl, že nájemci firmy Panattoni sponzorují individuální akce v Kostelci, například platí územní studii pro výstavbu bytovek a rodinných domků v Kostelci. Do nich by se mohly nastěhovat celé rodiny přicházející například z Ukrajiny.
Nájemci hal firmy Panattoni zaměstnávají na Plzeňsku kolem šesti tisíc lidí, přes pracovní agentury 20 procent.
Obec s průmyslovou zónou má vyšší daňové příjmy
„Aby podíl agenturních zaměstnanců rapidně klesl, bylo by potřeba, aby stát uvolnil pravidla pro zaměstnávání lidí z Ukrajiny a dalších postsovětských republik. Jediný, kdo profituje z přeregulovaného režimu práce, jsou agentury. Pokud by mohli zaměstnavatelé přímo získávat jednoduše kmenové zaměstnance, byla by snazší i relokace celých rodin a dlouhodobě zaměstnaných pracovníků, které naše ekonomika bude vždy potřebovat,“ uvedl.
Obce, v jejichž katastru průmyslové zóny jsou, mají díky tomu vyšší daňové příjmy. Hůře jsou na tom obce, do jejichž rozpočtu daňové příjmy ze zaměstnanců hal neplynou.
Je málo pracovních sil, nikdo nechce zavádět další povinnosti
Pracovník Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Pavel Hruška si myslí, že dobrou věcí je nápad starostů znovuzavést přechodný pobyt. Není ale podle něj síla, která by ho prosadila.
„Největším úskalím je nedostatek pracovních sil. Nikdo tedy nemá zájem, aby se zaváděly další povinnosti, které by ztížily přístup na náš trh práce. A to institut přechodného pobytu představuje. Dnes je spíš trend zjednodušovat proces příchodu cizinců do Česka. Ale všechny problémy s tím související musí řešit obce, peníze na to přitom nedostanou, tuto nesrovnalost by měl stát řešit,“ uvedl Hruška.
Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra MF DNES sdělila, že zavedení přechodného pobytu je problematické.
„Zůstává otázkou, zda by náklady na kontrolu a vynucení přihlášení osob k přechodnému pobytu, což by dostaly na starost obce, nebyly vyšší než sledovaný cíl,“ uvedla Malá.