Mláďata přišla na svět 6. února. „Je to bizarní obojživelník, který patří do samostatné čeledi červorovců,“ říká chovatel Aleš Zíka.
Do plzeňské zoo dorazili červorovci ze zahrady v Záhřebu před čtyřmi roky. „Druh, který zde máme, se ve volné přírodě vyskytuje v Jižní Americe. Ostatní druhy žijí v Africe, jihovýchodní Asii a ve Střední Americe. Některé druhy dokáží žít podobně jako žížaly pod zemí na souši. Náš druh ale žije téměř výhradně ve vodě,“ upřesňuje Zíka.
Obojživelníci mají často kroužkované tělo bez šupin. Dorůstají do velikosti 45 až 55 centimetrů.
Červorovec splývavý |
O jejich rozmnožování a životě se zatím moc neví. „Přibližně 75 procent červorovců, kterých je na 150 druhů, jsou živorodí. Znamená to, že celý vývoj embrya z vejce se odehrává v těle matky. Ostatní kladou vejce. Zajímavostí je, že červorovec splývavý má déle než 280 dní trvající březost, v některých případech i rok. Neznáme ani přesně chování po narození. Jisté zdroje sice uvádí, že rodiče mláďatům neubližují, ale my jsme to nechtěli nechávat náhodě. Proto jsme čtyři mláďata oddělili a jedno u rodičů nechali. Naštěstí to dopadlo dobře. Žijí společně bez problémů,“ pokračuje Zíka.
Jako potravu dostává červorovec splývavý žížaly, filety, cvrčky a podobně. „Je to dravec, který žere vše okolo masa a hmyzu. Pro mláďata samozřejmě upravujeme velikost,“ vysvětlil chovatel.
Podle něj se přesně neví, jak dlouho obojživelník žije ve volné přírodě. „Proto si u nás necháváme veškerý odchov. Některé prameny uvádějí pět let. My je tady máme čtyři roky a teprve teď se namnožili. Je tedy možné, že se nám podaří přispět i k zajímavým poznatkům o tomto málo probádaném druhu,“ uzavírá Zíka.
Návštěvníci zoologické zahrady se mohou s červorovci seznámit v expozici Svět v podzemí, která se nachází v místě krytu ze 2. světové války.