Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu porovnávají aktuální hladiny spodních vod v dlouhodobě monitorovaných vrtech a vydatnost pramenů s dlouhodobými průměry pro stejné měsíce. Srovnávacím obdobím jsou data získaná v letech 1981 až 2010.
„Šedesát procent sledovaných vrtů se pohybovalo pod dlouhodobým únorovým normálem. Z toho desetina vrtů měla velmi nízkou hladinu. To jsou především vrty v dolní části povodí Úslavy. Vrt v obci Klášter klesl dokonce pod dlouhodobé únorové minimum,“ uvedl hydrolog Josef Glanc.
Starosta Kláštera u Nepomuku Zdeněk Bartošek takové informace nemá. „Klášter vodu z vrtu neužívá. Zřejmě se jedná o vrt, který zůstal po vojácích,“ uvedl starosta Bartošek.
Spodní vody je málo zejména v povodí Úslavy
Při srovnání dat z loňského a letošního února je u čtvrtiny vrtů letošní hladina opět nižší. Týká se to zejména povodí řeky Úslavy.
Takové problémy nemají lidé bydlící v horní části povodí řeky Úhlavy, tedy na Šumavě a v Pošumaví, zejména v okolí Nýrska, kde se hladina podzemních vod už nyní pohybuje nad normálem. U 15 procent sledovaných vrtů v oblasti hydrologové hodnotí hladinu spodní vody jako velmi vysokou.
Horší situace než se spodními vodami je s vydatností pramenů. Podle hydrologa Josefa Glance je vydatnost tří čtvrtin sledovaných pramenů pod dlouhodobým průměrem, u 45 procent z nich odborníci mluví o velmi malé vydatnosti, kdy se prameny dostaly pod bod označovaný jako hranice sucha.
„Týká se to pramenů opět v dolní části povodí Úslavy, dále celého povodí Mže a horní části povodí Radbuzy. Také v těchto povodích klesla vydatnost některých pramenů pod dlouhodobé únorové minimum,“ upřesnil hydrolog.
Starosta šumavské Železné Rudy Michal Šnebergr doufá, že největší problémy s vodou už mají za sebou.
„Subjektivně si myslím, že po letošní zimě už bude situace výrazně lepší. Pro Železnou Rudu bereme vodu z povrchového toku. Ale v předloňském roce vyschly zdroje, ze kterých se brala voda pro Špičák. Museli jsme tam dělat vrt. Letos by to mohlo být výrazně lepší, protože přes zimu bylo dost srážek a v polohách nad tisíc metrů pořád leží sníh. Pokud bude pomalu odtávat, zdrojům vody by to mělo mým laickým pohledem pomoci,“ soudí starosta Šnebergr.
Hydrolog Josef Glanc podotkl, že v měřeních z letošního února ještě nejsou započítaná data z posledních dnů měsíce, kdy po zvýšení teplot začal odtávat sníh.
„Na větší srážky nebo tání prameny reagují se zpožděním. Navíc na horách ještě leží sníh, který postupně odtává. Poslední dny nejsou chudé ani na dešťové srážky. Proto ještě není možné z pohledu hydrologie hodnotit celou letošní zimu. Je ale reálné, že se budou zvyšovat hladiny podzemní vody i vydatnost pramenů,“ vysvětlil Josef Glanc.
Jestli se voda z tajícího sněhu skutečně dostane do podzemí, bude záviset i na teplotách. Pokud se prudce oteplí a sníh bude tát rychle, voda se nemusí stačit vsáknout a z regionu bez užitku a rychle odteče.