Tomáš Urban žije v Pardubicích, věnuje se speciálnímu druhu masáží, ale také vytváří novou stolní hru. Cesta k jejímu vzniku nebyla přímočará, autor se musel vyrovnat s vážnou nemocí i následky dopravní nehody.
I to však byly impulsy, které vedly k tomu, že hru Cestou hvězd mohl představit na pardubickém festivalu Czech Open.
„Když jsem vše překonal, tak jsem se rozhodl, že už budu dělat jen věci, které mě baví. I to byl důvod, proč jsem se po delší době vrátil k nápadu vytvořit novou originální deskovou hru,“ říká Tomáš Urban.
Nápad, že by ji mohl vyzkoušet na velkém šachovém a herním festivalu Czech Open, byl spíše improvizací. „V podstatě jsem vyrazil ‚naslepo‘. Ale jsem rád, že mi hráči v pardubické aréně pomohli hru otestovat,“ uvádí.
To je totiž nyní hlavní úkol, který ho čeká. Rád by hru Cestou hvězd uvedl na trh příští rok. K tomu ale potřebuje, aby si ji vyzkoušel větší počet hráčů. To má sloužit především k tomu, aby sepsaná pravidla hry neumožňovala různé výklady.
„V podstatě je teď můj hlavní cíl co nejvíce testovat hru v plném počtu šesti hráčů, aby se ukázaly všechny možné varianty. Pak se budu snažit buď najít vydavatele hry, nebo se pokusím ji připravit sám, což v dnešní době už není takový problém,“ říká.
Charakterizovat hru není úplně jednoduché. Jako slogan by její autor vybral spojení: Intuitivní hra, která vydrží po celý život.
Člověče nezlob se, mariáš a šachy v jednom
„Hráči mají doporučenou posloupnost hraní, aby je co nejlépe rozvíjela, od té nejjednodušší pro ty nejmenší, až po opravdové hráče, a to v 50 různých verzích hry. Je to takové moderní Člověče nezlob se, mariáš a šachy v jednom,“ uvádí.
Část testování už má za sebou. Pomohli mu lidé z Centra nadání v Praze, kde jsou na prázdninových kempech jedny z nejchytřejších dětí z Menzy ČR. Viděl také, jak reagují na hru děti z waldorfské školy. Jejich reakce podle něj přispěly výrazně k vývoji hry.
Uvědomil si totiž, že v případě předčasného konce se mohou někteří hráči cítit velmi zklamaní. Poslední podněty dostal na pardubickém festivalu. „Hru si vyzkoušeli jak dospělí, tak děti, za což jsem moc rád. Navíc všichni byli šachisté, kteří na ni měli zase svůj specifický pohled,“ říká Urban.
Přitom samotná pravidla nejsou na první pohled úplně jednoduchá.
„Jsou tři možnosti, jak vyhrát hru. Na hrací desce se hráči snaží získat hvězdy, které se objevují na různých místech. Díky hernímu mechanismu se hvězdy objeví pokaždé jinde. Druhá možnost je, že postupně s náročností mohou hráči ostatní vyřadit ze hry, a třetí možnost spočívá ve splnění tajného úkolu. Tyto tři faktory se různě prolínají ve hře a jsou postupně podle náročnosti zařazovány do hry. Je to jako v životě, situace se velice rychle mění. Chce to vyzkoušet a zahrát si, pak každý pochopí a pozná,“ uvádí vývojář.
Hra trvá jen několik málo minut
Hru může hrát dva až šest lidí na jednom hracím poli, hrací pole jsou dvě. Pravidla jsou napsaná pro obě pole najednou, jsou tedy univerzální. Ve dvou hráčích hra trvá 7 až 9 minut, každá hra je jiná. Nehraje se ale na obou deskách zároveň, hraje se buď na jedné, nebo na druhé s tím, že ta první je trochu rychlejší.
Právě určitá nejasnost a intuitivnost by měly být podle Urbana hlavním kladem nové hry.
„Záměr byl vymyslet něco, co upoutá pozornost lidí po celou dobu hry, což jsou tedy nečekané změny, jako je to v životě. Život je dnes tvrdý, mění se, jak se říká: „Jediná jistota je změna“. Tato proměnlivost mi třeba u klasického Člověče naprosto chyběla, takže jsem se hodně zaměřoval, aby nikdo neměl nic jistého do konce hry,“ říká.
Cesta k jejímu vzniku trvala dlouhou řadu let.
„Zlomová pro mě byla těžká nemoc a později autonehoda, po které jsem se k vývoji hry vrátil. Obojí jsem přežil a slíbil jsem si, že něco dokážu. Ke hře jsem se vrátil a začal vidět velký potenciál. Čistého času by se dalo říct, že jsem strávil asi dva až čtyři roky vývojem a testováním. Profesionální tvůrci her vědí, že vymyslet dnes komplet hru jsou prostě dva roky čistého času se vším všudy,“ říká autor nové hry.
V civilním životě se věnuje speciálnímu oboru masáží, kterými podle svých slov dokáže napravit například tenisový loket. Krátce po testování na Czech Open vyrazil do přírody. Na vandr na Slovensko.
„Ale pěkně postaru. Mobil zapínám jen krátce ráno a večer. A stejně hrozí, že se mi při cestách po volné přírodě vybije, protože není kde ho nabít,“ dodává.