Obžalovaný Švejda byl navíc za trestný čin těžkého ublížení na zdraví již dříve odsouzen. Půl roku poté se však neudržel a opět útočil.
„Šel jsem s přáteli do baru. Když jsme se vraceli dovnitř z kuřácké pauzy, pošťuchoval se tam napadený s mým kamarádem. Chtěl jsem ho bránit a do rvačky se přidat, ale držel mě jeho kámoš,“ vypověděl u soudu obžalovaný.
Jak se do mladíka pustil, si však nepamatuje, stejně jako si nedokázal vzpomenout na trestný čin, za nějž byl odsouzen.
„Nevybavuji si,“ řekl pouze Švejda, kterého do soudní síně přišly podpořit matka, sestra a babička.
„Svědci ale v přípravném řízení řekli, že jste do napadeného kopal,“ uvedla soudkyně Anna Sobotková. „Netuším,“ odpověděl obžalovaný.
„A kdo jiný by to měl tušit, když ne vy,“ nepřestávala mladíka vyslýchat soudkyně.
Jeho výpověď pak značně kulhala. Svědky, s nimiž v baru popíjel, označil za feťáky, kteří mu závidí auto a že se na něj domluvili.
Svědek dorazil k jinému soudu
Napadený Adam Bednář však takové označení u svých známých odmítl.
„V baru na nás skupinka kolem Švejdy neustále něco pokřikovala. Když pak do mě jeden z jeho kamarádů strčil, vrátil jsem mu to. Pak už jsem ode dveří směrem k baru dostával jen rány. Podle nadávek to bylo od Švejdy a Bareše. Do žeber, zad i obličeje,“ řekl Bednář.
Mladík nejprve nechtěl napadení více řešit. Když ho přítelkyně zavezla na pohotovost, řekl lékaři, že spadl na kulečník. Když se ale druhý den ráno viděl v zrcadle, názor přehodnotil a šel na policii.
„Nepřišlo mi fér, že ležím na zemi a bezdůvodně do mě kopou. Bolela mě záda a žebra. Oko jsem rozkoukal na přelomu ledna a února,“ řekl Bednář. Po Švejdovi nežádá žádné odškodné.
Když měl k soudu přistoupil další svědek, bylo hlavní líčení přerušeno. Mladík, který v baru popíjel společně se Švejdou, totiž dorazil místo do Pardubic ke Krajskému soudu v Hradci Králové.