iDNES.cz

Pod budoucí dálnicí D35 ležela unikátní studna. Nejstarší ve střední Evropě

  14:24
Archeologický průzkum pod plánovanou silnicí D35 přinesl unikátní objev - u Ostrova u Vysokého Mýta nalezli archeologové 7000 let starou studnu. Podle dostupných informací jde o nejstarší datovanou studnu ve střední Evropě.

Archeologický výzkum pod budoucí dálnicí přinesl řadu svědectví z doby kamenné i bronzové. | foto: Archeologické centrum Olomouc

Studnu z dubového dřeva vyzvedli loni v létě. První nálezy keramiky ukázaly, že studna u Ostrova pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z mladší doby kamenné. Díky tomuto jedinečnému objevu bylo rozhodnuto vyzvednout celou studnu v jednom bloku.

Fotogalerie

„Podle dendrochronologických dat se ukázalo, že jde o nejstarší studnu u nás a zároveň i nejstarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou architekturu v Evropě,“ řekl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Jak uvedl, všechny ostatní nálezy z České republiky i Evropy nejsou přesně datovány, nebo jsou minimálně o sto let mladší. Tato z dubového dřeva pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z mladší doby kamenné. Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou.

Studna byla vyzvednuta jako celek v Česku poprvé, například v Německu je tato praxe běžná.

Uvnitř studny se našel len i setý mák

Vyjmout studnu z jejího přirozeného prostředí bylo technicky i finančně náročné, bylo to možné také díky tomu, že má v průměru kolem 80 centimetrů se zachovanou výškou 140 centimetrů.

Poté ji archeologové podrobili odbornému zkoumání. Uvnitř se nacházel hmyz, drobní obratlovci, len i setý mák, který byl v té době ještě velmi vzácný.

„U studny jsme letokruhy porovnávali s kolegy v Německu. Z výsledků vyplývá, že stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 před naším letopočtem. Zajímavá je skutečnost, že rohové sloupy jsou vyrobeny z již dříve pokácených kmenů, konkrétně z kmenu, který byl pokácen na podzim nebo v zimě roku 5259 př. n. l. nebo v zimě na začátku roku 5258 před naším letopočtem,“ uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě LDF Mendelovy univerzity v Brně.

Podle odborníků je obdivuhodné, že první zemědělci, kteří měli k dispozici pouze nástroje vyrobené z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva, dokázali naprosto precizně opracovat povrch pokácených kmenů.

„Důkazem toho je tvar jednotlivých konstrukčních prvků a dochované stopy po nástrojích na povrchu dřeva. Za zmínku také stojí skutečnost, že jednotlivé kmeny, které byly použity na výrobu konstrukčních prvků studny, musely dosahovat průměru minimálně okolo 60 cm,“ doplnil Rybníček.

Ve výplni studny našli odborníci velké množství hmyzu i drobných obratlovců,

„Doložená lidská aktivita kolem studny je v kontrastu s menším množstvím archeologických nálezů uvnitř, což lze pravděpodobně vysvětlit polohou studny mimo vlastní neolitickou osadu,“ uvedl Petr Kočár z Archeologického centra Olomouc.

zpět na článek