Říká se, že ideální je poučit se z chyb někoho jiného. Martinu Charvátovi se to podařilo.
Po krajských volbách, které v regionu vyhrál před dvěma lety jeho kolega z hnutí ANO Jan Řehounek, byl členem neúspěšného vyjednávacího týmu Babišovy strany. Hejtman Martin Netolický z ČSSD i přes druhé místo na pásce tehdy dokázal velmi rychle složit silnou koalici, ANO nabídl až ponižující podmínky spolupráce a vlastně se mu tak pomstil za ostrou kampaň i dravou politiku. Řehounek musel smutně odkráčet do opozice. Vlastně se s ním nikdo nechtěl ani bavit.
Martin Charvát celou anabázi sledoval velmi zblízka a uvědomil si, že by ho za dva roky mohlo postihnout něco podobného. Nedávno skončené koaliční vyjednávání, které ho podruhé vyneslo do primátorského křesla, ukázalo, že si vzal z celého příběhu správné ponaučení.
„Zkušenost z kraje se do mě do velmi výrazně zapsala. To přiznávám. Byl jsem členem vyjednávacího týmu a zjistil jsem, že je potřeba jednat o koalici dlouho před samotnými volbami. Po nich už je často pozdě. Takže poslední dva roky jsem usilovně hledal partnery. S tím úzce souviselo i to, že jsem byl otevřenější vůči opozici a snažil jsem se ji zapojovat do různých projektů. Nyní se to zúročilo,“ uvedl.
Koaliční vyjednávání bylo letos dlouhé a náročné. Jaký pocit u vás převládl po jejich konci?
Za těch šest týdnů jsem si toho hodně uvědomil. Taky jsem osobně a velmi detailně poznal mnoho nových politiků. Ve finále jsem byl hlavně spokojený, že jsme dokázali dát dohromady oněch 24 podpisů pod koaliční smlouvu. Ty totiž vnímám jako jisté, protože jsou podpořeny právě těmi šesti týdny vyjednávání, kdy jsme šli v rámci jednání o koalici do úplných detailů a nyní by nás tedy nic nemělo překvapit.
V čem byl největší rozdíl oproti vyjednávání, které jste vedl v roce 2014?
Tehdy to bylo mnohem jednodušší a kratší. Letos to bylo vážně hodně složité a náročné, ale právě díky těm dlouhým debatám jsme se všichni dobře poznali, což před čtyřmi roky nebylo a jak se později ukázalo, byl to problém.
Co říkáte na to, že nakonec čtyři členové stran, které budou s vámi vládnout, do koalice nešli?
Beru to tak, že jsme se nepochopili a takto to dopadlo. Znovu ale opakuji, že pro mne je zásadní, že jsem nalezl shodu se 23 zastupiteli.
Měl jste někdy během dlouhého jednání pocit, že by to pro vás nemuselo dobře dopadnout?
Už po volbách jsem kolegům říkal, že jedna věc je vyhrát volby a druhá věc je vyjednat koaliční většinu. Upřímně řečeno mně nebylo úplně dobře po brněnském podrazu, který se stal mému dobrému příteli Petru Vokřálovi. Ten už měl skoro podepsanou koaliční dohodu a oni mu za zády podepsali něco jiného. Od toho úterka jsem o všech věcech uvažoval daleko více do hloubky a snažil jsem se mít jasnou strategii. Proto jsem chtěl podepsat dohodu s ČSSD a Koalici pro Pardubice, že držíme spolu, proto jsem chtěl podpisy všech zastupitelů, kteří budou součástí koalice. Pak se to ve finále ukázalo, jako klíčový krok. Bylo to poctivě odpracované.
Na druhou stranu se člověk nemohl ubránit dojmu, že jste během vyjednávání měl horší pozici než politici z jiných stran. Je cítit, že proti ANO je u ostatních poměrně silná averze ať už je to kvůli Andreji Babišovi nebo jiným věcem. Vnímáte to stejně, že jsou na vás vyšší nároky?
Je v pořádku, že jsou na nás vyšší nároky než na ostatní. My jsme přišli do politiky s tím, že chceme, aby na politiky byly vyšší nároky, takže je to dobře, že na nás je tlak. I proto, když vznikla na radnici nějaká kauza spojená s našimi členy, tak jsem ji vždy vyřešil v nejkratším možném termínu. Ale vždy jsme to učinili až ve chvíli, kdy jsme měli v ruce jasná fakta.
Pogratuloval vám k obhajobě postu primátora Andrej Babiš?
Standardně.
Takže ano nebo ne?
Ano.
Co jsou pro vás na startu funkčního období hlavní priority?
Chci kolegům představit portfolio klíčových projektů, které chystáme a není jich málo. Znovu musíme do zastupitelů dostat informace, že Letní stadion se nebude opravovat za půl miliardy, ale za 260 milionů, že ostatní finance jdou na zvelebení okolí a tak dále. Bude toho skutečně hodně, protože nás čekají desítky projektů. Z těch největších zmíním ještě opravu atletického stadionu na Dukle, stavby dopravních terminálů B a Jih nebo opravu nadjezdu u krajské nemocnice. Díky tomu, že můžeme čerpat peníze z Unie, tak toho bude skutečně hodně. Bude to z tohoto pohledu klíčové volební období.
Musím se zeptat i na hokej. Výsledky Dynama nejsou vůbec dobré a atmosféra kolem klubu také ne. Nyní jsem tady ve dveřích potkal generálního manažera klubu Dušana Salfického, takže tu situaci řešíte. Co je podle vás nutné udělat, aby se Dynamo udrželo v extralize?
My jsme v minulém volebním období nastolili stabilizační strategii Dynama a ta se nyní naplňuje. Klub měl za poslední sezonu kladný hospodářský výsledek. Letos zatím plníme čísla stejně úspěšně. A co se týče samotného sportu, tak vždy říkám, že nejsem hokejista a že moc nerozumím tomu, co se děje na ledě. Pro mne je klíčové, že v klubu je po ekonomické stránce pořádek. Nikomu nedlužíme nic po splatnosti. Navíc už máme schválené navýšení základního jmění klubu o deset milionů.
Jak to vypadá s hledáním nového strategického partnera Dynama Pardubice?
Počkám až noví zastupitelé dosednou a znovu tuto otázku otevřu. Jsme poslední klub v zemi, který vlastní město, a to podle mne není zdravé. Nějakou dobu to tak může být, ale ne dlouhodobě. Co nejdříve musíme najít firmu, která se zapojí minimálně stejně jako společnost Mountfield v Hradci Králové a pomůže nám doplnit finance do klubu. Podle mých informací zmíněná společnost pomůže hradeckému týmu minimálně dvaceti miliony ročně. A to je právě to, co nás odděluje od Hradce Králové.
Fanoušci poměrně hlasitě upozorňují na to, že v aréně jsou čím dál častěji vidět bannery s nápisem No Logo a že i mantinely mají dost volných míst pro případné sponzory.
Místa na mantinelech držíme právě pro nového strategického partnera. Jinak co se týče obchodního oddělení, tak zatím držíme čísla z loňské sezony. Když se budeme bavit o prodej permanentek, tak jsme jich prodali dokonce více než loni. Co se týče vstupenek na jednotlivá utkání, tak jsme na tom skoro jako loni a o dost lépe než v předešlých sezonách. Takže z tohoto pohledu jsem spokojený. Na druhou stranu, kdybychom měli navíc oněch dvacet milionů, tak je jasné, že máme silnější kádr, tak to prostě je. Proto hledám partnera. Na druhou stranu za stejných podmínek jsme loni byli šestí. Musíme tedy počkat, jak to odpracují lidé ze sportovního vedení klubu. Je to o tvrdé práci.