iDNES.cz

Ústí nad Orlicí bude mít nový park. Propojí náměstí s divadlem

  8:10
V centru Ústí nad Orlicí vzniká nový park, který nabídne příjemné zákoutí. Poprvé v historii se tak propojí náměstí s katolickým kostelem a oblastí Roškotova divadla. Obnovená kaple dostane jméno po papeži Janu Pavlovi II .

Ústecká radnice spolu s katolickou farností připravují novou klidovou zónu k odpočinku a meditaci. Od loňska vzniká v těsném sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie a budovy přilehlého děkanství.

„Lidé nový park velmi vítají. Už z historických dokumentů vyplývá, že se o něm jednalo desítky let, poprvé dokonce už před sto lety, ale k domluvě mezi farností a městem nikdy nedošlo,“ řekl ústecký místostarosta Jiří Preclík.

Obě strany se dohodly až před několika lety. I když se nepodařilo získat dotaci z takzvaných norských fondů, město se rozhodlo zafinancovat projekt s názvem Revitalizace centra městské památkové zóny z vlastních prostředků.

„Dáváme pro tento účel šest až sedm milionů korun. Peníze půjdou na parkové cesty, na mobiliář a osvětlení, bude prořezána i vysazena zeleň. Důležité bude propojení náměstí s divadlem, ale stejně tak možnost mít v rušném centru relaxační místo, málokteré město takovou možnost má. Spousta lidí si chce chvilku oddechnout mezi nákupy a tento kout je skutečně krásný. Veřejnost ocení příležitost poznat místo, které bylo vždycky zahrazené bránou,“ dodal místostarosta, podle něhož se počítá se slavnostním otevřením parku zhruba na přelomu května a června.

Římskokatolická farnost se vedle poskytnutí prostor podílí na podobě parku hlavně rekonstrukcí hřbitovní kaple za půldruhého milionu korun. Otevřena bude zároveň s parkem celodenně.

Kapli pojmenují po Janu Pavlu II.

„Chceme, aby to byla kaple úcty k životu a pojmenujeme ji po Janu Pavlu II. Především proto, že papež pochází z Polska a my v česko-polském pohraničí máme na Polsko silnou vazbu. I pro Poláky může být toto místo významné při cestě do Ústí nad Orlicí,“ řekl ústecký katolický farář Vladislav Brokeš, který stojí o zachování pietního rázu meditačního parku v místě někdejšího hřbitova.

Peníze na rekonstrukci kaple chce farnost získat z veřejné sbírky od farníků, dalších obyvatel města, institucí a firem. „Dosud jsme získali pro tento účel 600 tisíc korun, na dokončení interiéru budeme ještě potřebovat zhruba 300 tisíc korun,“ řekl Brokeš, který chce, aby nová podoba kaple působila na příchozí po estetické i duchovní stránce.

Moderního ztvárnění úcty k životu pomocí symbolů se ujali akademičtí malíři Petr Štěpán a Pavel Šlegl. Chystaná rozsáhlá freska na stěnách kaple připomene duše dětí spočívající v rukou andělů v zahradě. Ústředním objektem bude kašna s motivem srdce Ježíše.

Do dlažby na podlaze byla umístěna podsvícená sklíčka. Na konzolách na stěnách budou malé zvony. Kapli osvětlí několik menších reflektorů. Venkovní úpravy spočívaly v opravě střešní krytiny, krovů a omítek, vytvoření pískovcových prvků, nového schodiště a v kompletní rekonstrukci místnosti pod kaplí.

„Zprůchodněním cesty od Hernychovy vily přes náměstí kolem kostela až k Roškotovu divadlu vznikne výjimečná památková osa. Z druhé strany od divadla průchodem nahoru se navíc otevře úplně nový prostor pohledu na útěchovou kapli, kostel a hřbitovní kapli. Mnoho lidí se už teď těší na nový a nevšední pohled. I na příjemné místo k zastavení a meditaci uprostřed shonu a rušného okolí,“ dodal Vladislav Brokeš.

Přeměna starého hřbitova na park je spojena s archeologickým průzkumem, který začal loni v srpnu a stále trvá. Ostatně o tom svědčí řada výkopů, některé jámy archeologové vykopali v místech budoucích nádrží na dešťovou vodu, ze kterých se bude park zalévat. Dále je čekají výzkumy v místě prolomení vstupů z areálu budoucího parku, ale také i uvnitř areálu. V okolí kostela nacházejí hlavně hroby.

„Dokonce jsme zachytili pravěké osídlení z období lovců a sběračů, nalezli jsme dva štípané kamenné artefakty, což na Ústí není špatné. Pak jsme v jedné sondě prozkoumali malou část pohřebiště z vrcholného středověku, což víme s jistotou,“ řekl archeolog David Vích z vysokomýtského regionálního muzea.

Hřbitov se používal do konce 19. století. Archeologové a historikové doufali, že se případně naleznou i pozůstatky některého ze dvou údajných předchůdců barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie z 19.století, ale to se nepodařilo.

„Oba kostely byly dřevěné, takže jsme žádné pozůstatky nezjistili,“ dodal David Vích.

zpět na článek