Město hledalo pro dnes opuštěnou a chátrající budovu několik let využití, ovšem podle tvrzení vedení radnice nebyl žádný z projektů na vzkříšení budovy reálný. Poté, co několikrát v opuštěné budově vandalové založili požár, zastupitelé loni odsouhlasili její demolici.
Fotogalerie |
Starosta Moravské Třebové Miloš Izák říká, že žádnou petici zatím neviděl. „Ani bych se to neodvažoval tak nazývat. Petice nepetice, v současnosti je prostě v právní moci rozhodnutí o demolici a už se o tom nemíním vůbec v médiích bavit. Je to bezpředmětné. Nezlobte se,“ řekl starosta, poté však dodal, že v současnosti se chystají další přípravné činnosti, aby demolice začala co nejdříve. „Už to nikdo nezvrátí,“ řekl.
Odpůrci boření dětské nemocnice pozastavili loni na podzim už započaté demoliční práce podnětem na ministerstvo kultury, aby státní úředníci zapsali budovu na seznam památek. Ministerstvo však nedávno rozhodlo, že budova není tak vzácná, aby ji na seznam zapsalo. Odpůrci demolice se proti jeho rozhodnutí odvolali.
Organizátoři v petici vyzývají Moravskotřebováky, aby nenechali budovu padnout k zemi. „Zasaďme se o zastavení schválené demolice této kulturní památky, jedné z dominant Moravské Třebové. Jsou způsoby i možnosti, jak ji opravit. Chybí jen vůle vedení města. Řekněme svůj názor, že ji tu prostě chceme. Nechceme zde místo ní lukrativní pozemky pro občanům neznámé účely,“ vybízejí obyvatele města.
Lidé petici podepisují i z nostalgie
Podle starosty žádný ze zájemců o „vzkříšení“ areálu nemocnice nepřišel s takovým projektem, který by byl uskutečnitelný. „Za jedenáct let, co jsem na městě, jsem se setkal s potencionálními zájemci. Možná jich bylo patnáct, ale nikdo to nemyslel tak vážně, aby k něčemu došlo,“ tvrdí starosta Miloš Izák. Investici do znovuvzkříšení areálu odhaduje na stovky milionů.
Členka petičního výboru Hana Schreiberová oponuje, že ještě je několik týdnů na to, rozvířit o demolici diskusi s obyvateli města. „Ke stavebnímu řízení k demolici, které už sice skončilo, jsem například podala dovolání, protože jako majitelka hned vedlejší nemovitosti jsem nebyla účastníkem stavebního řízení. Město nás ale všechny tři, kteří jsme žádali účastnit se stavebního řízení, z něj vyloučilo. Také jsme podali podnět k rozkladnému řízení k rozhodnutí ministerstva kultury nezapsat budovu do seznamu památek,“ říká.
Bývalá dětská nemocnice v Moravské TřebovéBudova byla postavena podle návrhu architekta Oskara Czepy roku 1924 pro potřeby nově vzniklého okresního úřadu. Po okupaci v roce 1938 začala sloužit Němcům, okresní úřad se do ní opět přestěhoval po válce a úředníci v budově sloužili až do roku 1960. Poté zde až do začátku nového tisíciletí sídlila dětská nemocnice. O několik let později kupuje město Moravská Třebová budovu za čtyři miliony od Pardubického kraje, a to za účelem zbudování Kongresového centra. Plány na jeho vybudování s využitím dotací zastupitelstvo ale neschválilo a tak zůstala budova bez využití. Technické služby zatloukají prkny dveře a okna proti vnikání nepovolaných osob a rozkrádání a devastování a nabízí nemovitost k prodeji. Žádný z případných projektů nevyjde a zastupitelstvo na jaře 2016 schvaluje demolici. Firma Bisa s.r.o. zahajuje přípravné práce před demolicí. V srpnu 2016 doporučuje Architektonická komise Národního památkového ústavu budovu zachovat jako památku místního významu, a to především pro její kvalitní historické součásti a hodnotné architektonické a uměleckořemeslné prvky především ve vstupní hale. V září 2016 podávají aktivisté podnět na Ministerstvo kultury ČR s žádostí o zápis mezi kulturní památky. To po roce rozhodne neprohlásit budovu za kulturní památku s odůvodněním, že se sice jedná o budovu regionálního kulturního významu, ale pro změny v její architektuře její zapsání zamítá. Aktivisté podávají v září 2017 návrh na přezkum rozhodnutí ministerstva kultury, o kterém by měl rozhodovat ministr Daniel Herman. |
I když připouští, že času moc není. „Počítáme, že petice bude ještě tak dva týdny mezi lidmi. Pak ji chceme předat městu, to má lhůtu 30 dnů se k ní vyjádřit. Ministerstvo zasedne k rozkladu rozhodnutí v listopadu. A my doufáme, že město bude soudné a nezačne budovu bourat, dokud všechna řízení a dovolání nedoběhnou do konce,“ říká Hana Schreiberová.
Odpůrci míní, že město mělo možnosti, jak budovu zachránit. „Někteří zastupitelé nám řekli, že tam mohlo být geografické muzeum Masarykovy univerzity v Brně. Nějaké studovny a ubytování. Ten projekt je životaschopný. Pak byli investoři, kteří měli s budovou různé plány, ale město si dalo do prodejních smluv takové podmínky, že od nich museli investoři odstoupit. Byly tam třeba závazky na desetiletí dopředu a to bylo pro ně příliš svazující. A teď nám zastupitelé říkali, že je nově vypsaný dotační titul, který nabízí stát na obnovu zchátralých budov za účelem bydlení. Je tam dotace státu až z devadesáti procent a jen deset procent by platilo město,“ říká podnikatelka.
Zároveň upozorňuje, že objekt není v havarijním stavu, jak město tvrdí. „Jde jen o to zajistit budovu a snažit se o její využití. Je také zvláštní, že město chce budovu zbourat a zatím ani náznakem neví, co by na proluce mělo stát.“
Na druhé straně Hana Schreiberová sama nechce příliš zvažovat, co by mělo v chátrajícím areálu být. „To je zodpovědnost města, to by se mělo chovat jako řádný hospodář,“ upozorňuje.
Lidé petici podepisují i z nostalgie. „Jako malá jsem ji navštěvovala, a vždy, když se vracím do rodného města a procházím okolo, je mi líto, že je v takovém stavu. Město by se mělo stydět, tohle místo k městu patří, stejně jako zámek, náměstí a jiné,“ míní například Monika Vlčková z Holasovic.