Povodí Labe s pomocí radnice v Žamberku od jara buduje kolem Divoké Orlice soustavu betonových zdí a bagruje dva suché poldry, kam se může řeka při velké vodě rozlít. Všechny úpravy, které skončí v příštím roce, mají stát asi 85 milionů korun, 10 milionů na ně dá z vlastní pokladny město.
Dělníci staví většinu stěn a hrází jen v úzkém pásu kolem řeky, během prázdnin jsou práce částečně přerušeny. Na dočasně větší hluk nebo prach během nich si lidé zvyknou, ale jen těžce se smiřují s kácením stromů na březích řeky.
„U této řeky jsem vyrostla a s kácením lip nesouhlasím. Vykácely se v místech, kde byly léta letoucí, a to je škoda. Kdyby se dříve upouštěla voda z Pastvinské přehrady, problémy s povodněmi by vůbec nemusely být. A to si myslí víc lidí,“ řekla obyvatelka Žamberka Renata Pazourková.
„S lípami to bylo hezké, teď je pobřeží pusté. Hlavně aby to při velké vodě pomohlo, i když doufám, že tak velká už nepřijde,“ řekla například Anna Foglová.
Dosud stavebníci pokáceli 47 stromů, celkem jich zmizí 150.
Písemně se obrátil se svým protestem na radnici Pavel Hrubý z Prahy, jehož rodina vlastní parcelu s rodinným domem nedaleko Husova nábřeží.
„Je to nešetrný stavební zásah, který zcela zdevastuje místní nenahraditelnou přírodní hodnotu vybudovanou našimi předky a který zcela znehodnotí místní zcela jedinečný veřejný prostor. Podle mého názoru a názoru mého širokého okolí není odůvodnění, které by tak necitlivé a neuctivé řešení ospravedlnilo, a nikdy se s ním proto nemůžeme ztotožnit,“ uvedl Hrubý.
Po takovém zásahu si město Žamberk podle něj již dále nezaslouží užívat heslo Brána Orlických hor. Dodal také, že město v tomto případě nadřadilo nízkou finanční částku za stavbu nad přírodní hodnotu a hodnotu posledního přívětivého veřejného prostoru.
„Znovu opakuji, že příbřežní část řeky Divoké Orlice procházející napříč celým intravilánem obce je v současné době nejcennějším veřejným prostorem města a vzrostlé stromy jsou jeho nejpodstatnější součástí - charakter tohoto místa stojí a padá výlučně na této přírodní hodnotě. Srovnatelně významným veřejným prostorem v Žamberku je již pouze náměstí,“ tvrdí Pavel Hrubý, který odmítá i argument, že lípy dožívající se obvykle několika stovek let jsou v případě většiny těchto stromů kolem 75 let již přestárlé.
Staré stromy nahradí nové aleje
Starosta Jiří Dytrt odkazuje na vyjádření vedoucího odboru obrany a krizového řízení Vladimíra Fikejse.
„Pochopitelně jsme s projektantem a investorem stavby Povodím Labe hledali co nejvýhodnější a nejšetrnější řešení, ale vždy jsme narazili na kořenový systém alejí lemujících břehy řeky. Jiné řešení, které musí být rovněž efektivní a ekonomicky výhodné, jsme nenalezli,“ reaguje Fikejs v úřední korespondenci a zdůrazňuje, že přestárlé a částečně prosychající stromy na břehu nahradí nově vysazené stromové aleje.
„Věříme, že i stavba protipovodňové ochrany spojená s novou vegetací a doplněná o další prvky jako veřejné osvětlení, nové chodníky, odpočinkové zóny a další v brzké době splyne s naším městem,“ uvedl.
Navíc poukazuje na to, že správní řízení o stavbě byla v souladu se správním řádem a výstavbu schválila již tři různá zastupitelstva města.
„A hlavně tato stavba je veřejně prospěšnou stavbou pro zabezpečení ochrany obyvatelstva a majetku před rizikem, které je pro nás, co do vzniku a následků, jedním z nejbolestivějších,“ dodal Fikejs.
Radnice o průběhu stavby pravidelně podrobně informuje na svých webových stránkách, informace včetně plánů a vizualizací nechybí ani například na nábřeží u kurtů. Podle nich budou v budoucnu tato místa zase plná krásné zeleně. Ovšem ke své lítosti si na to dnešní generace budou muset ještě počkat.