Díky vysoké proočkovanosti byla Česká republika dlouhodobě zemí, kde se spalničky téměř nevyskytovaly. Jenže v posledních letech se situace změnila a nebezpečnou chorobou se nakazily stovky lidí. V srpnu dokonce Světová zdravotnická organizace vyřadila Česko ze seznamu zemí, kde byly spalničky považovány za vymýcené.
Na případnou epidemii této nemoci se proto v regionu nejnověji rozhodla připravit šumperská nemocnice.
„Nejvíce ohroženi jsou kromě nenaočkovaných dětí také zdravotníci v nemocnicích, kteří přicházejí do styku s nakaženými. Právě proto se šumperská nemocnice rozhodla nechat své lékaře i sestry proti spalničkám proočkovat,“ vysvětlila hlavní sestra šumperské nemocnice Monika Žaitliková.
Lékaři i sestry nejprve podstoupili laboratorní vyšetření, které ukázalo, zda mají v těle dostatek ochranných protilátek, díky nimž by byli vůči spalničkám imunní.
„Vyšetření podstoupilo zhruba 850 zaměstnanců. U 240 z nich se prokázala nízká hladina protilátek nebo v těle žádné protilátky neměli. Všichni proto byli následně přeočkováni,“ doplnila Žaitliková.
Ačkoli jsou spalničky dětská nemoc, nakazit se mohou i dospělí. Přestože se v letošním roce na Šumpersku objevily zatím jen tři případy onemocnění, nechce nemocnice riskovat.
„Naše zaměstnance chceme před případným onemocněním ochránit a zároveň udělat vše pro to, aby v případě opětovného zvýšeného výskytu spalniček v našem regionu nedošlo k šíření nemoci mezi zdravotníky, k přenosu z pacienta na personál nebo naopak k přenosu od zdravotníků na pacienty,“ shrnula hlavní sestra.
Podle ní se chce nemocnice vyvarovat toho, co v minulosti postihlo některé nemocnice, které musely kvůli hromadnému nakažení personálu omezovat provoz a zdravotní péči.
Se spalničkami se budeme setkávat znovu a znovu
Šumperská nemocnice tímto krokem následuje další zdravotnická zařízení v Olomouckém kraji, která už očkování proti spalničkám provedla.
„Fakultní nemocnice Olomouc přistoupila k problematice komplexně. Celkem bylo přeočkováno přes 1 110 zaměstnanců,“ sdělil mluvčí fakultní nemocnice Adam Fritscher.
Cílem je podle jeho slov vyhnout se především šíření spalniček mezi zaměstnanci nebo přenosu nemoci na pacienty.
„Zatím jsme tady díky bohu nic takového neměli. Očkování případným potížím pomáhá předejít,“ řekl.
Prevenci proti šíření spalniček provedly před nedávnem rovněž nemocnice sdružené do Středomoravské nemocniční společnosti. Jde o nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku.
Z více než 1 500 zaměstnanců z řad lékařů, sester, sanitářů a dalších profesí, kteří podstoupili vyšetření na ochranné protilátky, byla třetina očkována proti spalničkám.
„Je neoddiskutovatelné, že se spalničkami se budeme v budoucnosti setkávat znovu a znovu. Díky vysoké proočkovanosti personálu se ale lidé nemusejí obávat, že by byl v budoucnosti v případě zhoršené epidemiologické situace jakkoli ohrožen provoz našich nemocnic,“ ubezpečila šéfka Středomoravské nemocniční Marie Marsová.
Pro malé neočkované děti může infekce znamenat i boj o život
Hygienici sice v Olomouckém kraji zatím neevidovali v novodobé historii žádnou epidemii spalniček, očkování zaměstnanců nemocnic však považují za správné.
„Je dobré předcházet situacím, kdy kvůli rozšíření spalniček mezi personálem nemocnic je potřeba omezovat zdravotnickou péči,“ řekla ředitelka epidemického odboru krajské hygienické stanice Růžena Halířová.
Spalničky patří mezi závažná virová onemocnění. Projeví se průměrně deset dní od nakažení. Člověk je pro ostatní nakažlivý do doby, než se u něj objeví příznaky, proto musí být následně v karanténě.
Na počátku nemoc připomíná nachlazení. Pacient má rýmu, kašel a zanícené spojivky. V ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Později se přidá červená vyrážka, která začíná za ušima a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Zatímco dospělí se s nemocí dokážou vyrovnat celkem snadno, pro malé neočkované děti může infekce znamenat i boj o život.