Rozluštění genomu hrachu bylo pro vědce výzvou, neboť stejně jako u dalších plodin je jeho dědičná informace větší než lidská, v tomto případě zhruba o třetinu. Do výzkumu se zapojila pracoviště z celého světa, která koordinoval francouzský Národní ústav pro zemědělský výzkum v Dijonu.
„Otevírá to zcela novou cestu ke šlechtění hrachu, protože bude možné využívat nejnovější metody molekulární biologie a biotechnologie,“ komentoval úspěšné završení výzkumu, o kterém už informoval například prestižní vědecký časopis Nature Genetics, vedoucí olomoucké laboratoře Jaroslav Doležel.
„Osobně vidím v této práci také jistou symboliku v souvislosti s odkazem zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, který studoval v Olomouci a v Brně objevil zákony dědičnosti právě díky studiu hrachu,“ dodal.
Olomoučtí odborníci, jejichž pracoviště je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, s pomocí unikátních technologií optického mapování genomu a třídění chromozomů významně přispěli k vylepšení sestaveného textu dědičné informace.
Laboratoř totiž metodu třídění chromozomů vyvinula a je dosud jediná na světě, která ji běžně využívá.
Olomoučtí vědci pomáhali i při čtení genomů pšenice a ječmene
Kromě toho navíc vědci stejnou technologii využili ke zkoumání rozdílů mezi strukturou dědičné informace pěstovaného hrachu a jeho planých příbuzných druhů. Díky tomu odhalili, jak se vyvíjela v průběhu evoluce dědičná informace hrachu od společného předka existujícího už před padesáti miliony lety až po dnešek.
Co je genomKompletní sekvence DNA chromozomu jednoho druhu. Obsahuje jeho veškerou genetickou informaci. Každý genom se skládá ze sady molekul DNA, které se skládají z jednotlivých genů. |
Podrobná znalost dědičné informace usnadní šlechtitelům získávání nových odrůd odolných vůči houbovým a virovým chorobám a s lepší nutriční kvalitou a podle vědců by to mohlo přispět k opětovnému nárůstu pěstování této tradiční tuzemské plodiny v Česku.
Ta se totiž kvůli potížím při pěstování a z toho plynoucí nízké ekonomické výhodnosti nyní osévá jen na necelých třiceti tisících hektarech představujících zhruba 1,2 procenta všech využívaných osevních ploch v České republice.
Hrách je přitom významný zdroj rostlinných bílkovin a stejně jako ostatní rostliny čeledi bobovitých umí fixovat vzdušný dusík a zlepšuje kvalitu půdy. Navíc je domácí alternativou k masivně dovážené sóji.
Pro olomouckou laboratoř Ústavu experimentální botaniky to není první podobný úspěch, byla mimo jiné součástí mezinárodního vědeckého týmu, který loni po třináctileté práci rozluštil celou dědičnou informaci pšenice seté. O rok dříve si zase vědci připsali zásluhy na přečtení genomu ječmene.