Tam, kde zasáhly všechny jmenované problémy najednou, nebude podle zemědělců prakticky co sklízet a obiloviny či řepku na polích mohou rovnou zaorat.
Takových míst naštěstí v regionu není mnoho, i tak však budou škody na úrodě citelné.
„Určitě výrazně překročí sto milionů korun,“ odhaduje šéf Agrární komory Olomouckého kraje Martin Novák.
Zemědělci v regionu sklidili už téměř všechnu řepku, u obilovin mají hotových 75 až 80 procent osetých ploch.
„Řadu dní je brzdilo deštivé počasí, pořád tak ještě zbývá sklidit tisíce hektarů obilovin. Přeháňky a bouřky byly sice krátké, ale i tak půdu podmáčely, a navíc vzhledem k ranním mlhám a vyšší vzdušné vlhkosti obilí špatně schne, takže zemědělci museli čekat na příhodnější počasí,“ sdělil Novák.
Právě u obilovin je podle něj propad nejvýraznější. Průměrný výnos ze sklizených ploch se nyní pohybuje do šesti tun na hektar, přitom v roce 2015, kdy byla sklizeň za řadu let nejvyšší, to bylo kolem sedmi tun na hektar.
Kvalita obilí se pak liší místo od místa v závislosti na podmínkách. „Někde je dobrá, jinde horší. Otazník je nad obilím, které jsme ještě nestihli sklidit. Pokud stojí déle na poli a stroje kvůli opakovaným dešťům nevyjedou, kvalita se rychle zhoršuje. V současnosti je stále ohrožena zhruba čtvrtina všech osetých ploch,“ vysvětlil Novák.
„Se suchem si nějak poradíme, ale hlodavci nás za pár let zničí“
Řepka, která patří v regionu vedle obilovin mezi hlavní komodity, je podle zemědělců nejhorší za řadu let.
„Sklizeň řepky je dokonce ještě o deset procent horší, než je průměr za uplynulých pět let, kdy bylo většinou velké sucho,“ zhodnotil šéf agrární komory.
V nejlepších letech zemědělci v kraji sklízejí i 40 metráků řepky z hektaru, letos se propadli pod třicet metráků. Problém je také s olejnatostí semen, bude z nich méně oleje než v jiných letech.
„Normální olejnatost je kolem 42 procent, teď je zhruba o deset procent nižší. To samozřejmě dál zvyšuje ztráty,“ přiblížil Novák.
Farmáře netrápí jen sucho, ale paradoxně také deště s kroupami, které nedávno poničily úrodu v některých částech kraje. A především hlodavci, kteří se v příznivých podmínkách přemnožili. Právě hraboši se stávají stále obávanější hrozbou.
„Se suchem si nějak poradíme, ale hlodavci nás za pár let zničí,“ obává se zemědělec z Přerovska, který si nepřál uvést své jméno.
Jaké škody hlodavci na úrodě napáchali, a jakou část mají na svědomí kroupy či sucho, nejde podle farmářů vyčíslit.
„Těžko se to kvantifikuje. Jisté je, že někteří zemědělci museli dokonce některé plochy s obilím zaorat, protože se jim ani nevyplatilo je sklízet. V souhrnu jsou to stovky hektarů v kraji, což je dost,“ přibližuje Novák.
Žně na Hané finišují, ztráty jsou citelné
Téměř u konce je se žněmi například Zemědělské družstvo Senice na Hané z Olomoucka.
„Až na několik málo procent ploch máme sklizeno, minulý týden nám chybělo pár pěkných dnů, abychom s obilovinami skončili úplně. Kvůli bouřkám a přeháňkám jsme však museli čekat, až pole a porosty oschnou,“ uvedl předseda Jaroslav Navrátil. Ztráty na polích senického družstva půjdou podle něj do milionů.
„U pšenice je propad 20 až 25 procent, u ječmene je to 30 až 35 procent,“ shrnul Navrátil. Na polích, kde udeřily i kroupy, sklízeli seničtí zemědělci jen deset metráků z hektaru.
„Na nejlepších půdách, kde se běžně sklízí 80 metráků z hektaru, teď máme jenom třicet čtyřicet metráků,“ dodává.
Zemědělci v Kokorách na Přerovsku mají sklizený sladovnický ječmen, s pšenicí jsou hotovi přibližně z 85 procent. Také tam budou ztráty citelné.
„U pšenice jsme zatím s výnosy na pěti tunách na hektar, běžně přitom sklízíme 7,8 tuny. U ječmene jsme místo běžných šesti tun jen na čtyřech,“ vypočítává šéf Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.
Problémy s hlodavci budou gradovat při setí, bojí se v Klopině
Propad výnosů o 15 až 20 procent bude mít také největší zemědělský podnik regionu Úsovsko v Klopině na Mohelnicku, kde chybí sklidit asi pětinu ploch s obilím.
„Se ztrátami se vyrovnáme. Horší je, že budou gradovat problémy s hlodavci. Obávám se, že škody, které nám způsobili na rostoucím obilí, nebudou nic proti tomu, co udělají při setí. Je jich opravdu hodně, takže někde sežerou velkou část osiva dřív, než vzklíčí, a zničí i klíčící obilí,“ varuje šéf podniku Jiří Milek.
Zatímco výkupní ceny pro zemědělce jsou poměrně stabilní a jejich nárůst se podle Veroniky Jeníkovské z Asociace soukromého zemědělství neočekává, u pekařských a cukrářských výrobků to může být jiné.
„Už nárůst cen potravinářské pšenice po minulé sklizni jsme do cen promítli jen zčásti, takže letos bychom museli reagovat,“ sdělil Libor Blaháček, jednatel společnosti Vašíček – pekařství a cukrářství. Podle něj však pekaře v současnosti nejvíc pálí rychlý růst mezd zaměstnanců a zvyšující se ceny energií.