iDNES.cz

Kvůli vedrům a suchu města plánují podzemní nádrže, jímky i rybníky

  15:12
Malé nádrže, umělá jezera, soustavy rybníků, ale i podzemní a vsakovací jímky a další „vodní“ projekty připravují velká města v Olomouckém kraji. Snaží se tak reagovat na sucho a stále se zvyšující vláhový deficit a vymýšlejí způsoby, jak vodu na svém území zadržet.

ilustrační snímek | foto: Miloslav Jančík, MAFRA

Odborníci podobné snahy chválí, podle nich to zlepší mikroklima, což lidé ve městě ocení zvláště v horkých letních měsících.

Olomouc v boji proti vedrům plánuje řadu opatření, v nejbližší době se chystá zavodnit až deset hektarů půdy.

„Připravujeme koncepci revitalizace vodních ploch v majetku města. Dále v rámci protipovodňových opatření dojde k napojení odstaveného ramene Moravy v jižní části města na hlavní tok a vybudování nových vodních ploch, jejichž celková rozloha bude kolem deseti hektarů,“ přiblížil vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.

Přerov zase vsadil na projekt nazvaný Rybníky Předmostí. „Kromě nákladné revitalizace stávající soustavy rybníčků je hlavním cílem dovést a zadržet v okolním lužním porostu vodu, která jinak odtéká z Předmostí bez užitku do náhonu potoka Strhanec,“ sdělila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

S vodními plochami, které zadrží životadárnou tekutinu a zpříjemní lidem život ve městě, počítá i Prostějov.

„V současnosti řešíme jižní část širšího centra, jehož součástí jsou i zelená prostranství. Tam by mohly nějaké menší vodní plochy vzniknout,“ uvedl náměstek primátora Prostějova Jiří Rozehnal. V úvahu podle něj přichází umělé jezírko i v Kolářových sadech, které jsou nejvýznamnějším městským parkem.

Osvěžení v Olomouci

V Jeseníku nyní vzniká studie, která má dát odpověď, kde ve městě bude možné udělat jezírka či tůně. „Přes zimu bychom už mohli mít zpracované první projekty,“ nastínil jesenický radní Lukáš Morávek, který má problematiku zavodňování na starosti.

Podle něj je na katastru města prostor na nejméně deset menších vodních ploch. „Pokud se podaří jich alespoň několik v dohledné době vybudovat, určitě to městu prospěje,“ míní Morávek.

Odborníci tato opatření chválí. „Zadržování vody má velký význam. Vytvoří se podmínky pro výskyt živočichů a rostlin, kteří už dnes ve městech většinou nežijí, a zlepší se mikroklima, což ocení lidé zvláště v horkých letních měsících,“ sdělil Marek Banaš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Vodu, která by jinak odtekla do kanálů, zachytí jímky

Budování nádrží a vodních ploch není jediným řešením, kterým se města snaží zmírnit následky veder a sucha. Dešťovou vodu, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace, mají nově zadržet vsakovací jímky či podzemní nádrže.

„Při povolování nových staveb a zpevněných ploch vyžadujeme upřednostňovat vsakování dešťové vody před jejím odváděním do vodotečí nebo kanalizace,“ přiblížila přerovská mluvčí Chalupová.

Vsakovací místa vytváří při výstavbě chodníků, bytových domů a dalších objektů i Jeseník, podle radního Morávka město zvažuje i podzemní nádrž, která by vodu zachytila a ta by se poté mohla použít třeba na zalévání.

Prostějov do projektu zadržování vody ve městě zapojí i novou sportovní halu, jež se otevřela loni.

„Připravujeme plán na zachytávání dešťové vody do vsakovací jímky. Část vody půjde od terénu, část využijeme pro splachování toalet v hale,“ vysvětluje náměstek prostějovského primátora Rozehnal.

Na Prostějovsku chyběla voda v řekách i rybnících už na jaře

zpět na článek