Jak po tříletém výzkumu zjistili olomoučtí a brněnští vědci, přemnožení tohoto hlodavce téměř s jistotou předpovídá pro následující rok místa s vyšším výskytem klíšťat, a tím i riziko, že si odtud lidé odnesou nechtěný suvenýr v podobě klíšťové encefalitidy nebo lymské boreliózy.
Nemocemi se klíšťata ve vývojovém stadiu larev nakazí právě od hlodavců, kteří jsou jejich hlavním hostitelem. Nákazu pak přenáší i nymfy klíšťat, jež napadají větší savce včetně člověka.
„Roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí těchto dat jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Emil Tkadlec.
Článek o závěrech týmu vědců z PřF UP a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU) vyjde v prestižním mezinárodním infektologickém časopise Emerging Infectious Diseases.
Vědci se zaměřili na hraboše polního, protože je u nás nejrozšířenějším hlodavcem. Přemnožuje se pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech. Letos se s ním potýkají zemědělci hlavně na jižní Moravě. Velké potíže ale působí i na polích na Prostějovsku a Olomoucku. I tam se tedy dá příští rok čekat vyšší riziko nákazy klíšťovými nemocemi.
„Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,“ podotkl další z olomouckých vědců, Tomáš Václavík.
Klíště potřebuje tři hostitele
Vývoj klíštěte trvá jeden až dva roky. K tomu, aby dospělo, potřebuje vystřídat tři hostitele. Larvy vyhledávají drobná zvířata jako ještěrky, ptáky a hlavně hlodavce, na nichž několik dní sají. Poté, co se promění v nymfy, přisají se na další oběti, včetně člověka.
Vědci mají za prokázané, že vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev a v následujícím roce i více infekčních nymf klíšťat. „Větší počet nymf potom v ohnisku onemocnění nakazí více lidí než obvykle,“ upozornil Tkadlec.
Závěry však podle něj nelze interpretovat tak, že k nákaze klíšťovými nemocemi bude stačit projít se po polích, kde se pohybovali přemnožení hraboši.
„Klíšťata jsou schopná přežívat jen v zastíněných místech. Budou tedy určitě tam, kde pole končí a přecházejí v les,“ upřesnil.
Předpovědní modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat jsou podle vědců velmi jednoduché. Potřebná data se dají snadno získat z veřejných databází, i proto se dá tento způsob už nyní využít v praxi.
„Tento model může být aplikován okamžitě. Otevírá se tím možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady nejen na zdraví lidí, ale také zvířat,“ poznamenal Pavel Široký z VFU Brno.
Jak doplnil Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice v Olomouci, množství nakažených lidí ale záleží i na tom, kolik je v dané oblasti klíšťat, na aktivitě těchto roztočů a také na tom, jak moc se v kritickém místě lidé pohybují.
„Pokud je hezký teplý květen a lidi to láká ven, tak je plno nákaz, protože to je aktivita klíšťat na maximu. Když se potom vydaří i podzim a ve velkém rostou houby, tak je pro nákazy výjimečný rok. Takový byl například rok 2006,“ vzpomněl Mazánek.
Větší množství nakažených zaznamenali hygienici v Olomouckém kraji i loni, kdy evidovali 587 případů lymské boreliózy a 65 nákaz klíšťovou encefalitidou. O rok dříve byl tento poměr 360 ku 45.
Libor Mazánek si myslí, že pokud budou lidé dbát preventivních opatření, nemusejí se bát navštěvovat ani místa s vyšším rizikem výskytu klíšťat.
„Z hlediska nemocí je klíště ‚bezpečnější‘ než komár, protože u toho, když vás píchne, můžete jen čekat. Když přijdete z lesa s přisátými klíšťaty, které včas odstraníte a místo vydezinfikujete, nemůžete dostat nic,“ dodal.
Jak vytáhnout klíště? Podívejte se:
24. června 2008 |