S myšlenkou zavést už letos na Mlýnském náhonu takzvanou malou vodní turistiku přišla loni společnost Vodní cesty, která stojí za studií na prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje. Vodáci měli plout po stejné trase, kterou chce hejtmanství v budoucnu využít pro rekreační lodě mířící z Kroměříže do Olomouce a Přerova.
„Provozovat vodáckou turistiku na Mlýnském náhonu je nyní nebezpečné, protože jsou tam spadlé kmeny a také břehy nejsou udržované. Netroufneme si tam pustit veřejnost,“ přiznal Tomáš Kolařík ze společnosti Vodní cesty.
Rizikem podle něj nejsou jen popadané dřeviny, ale i ty, které pádem teprve hrozí.
„V tuto chvíli na Mlýnském náhonu neprobíhá žádná údržba ani dohled nad kritickými stromy,“ doplnil Kolařík. Společnost Vodní cesty chce v létě zatraktivnit pro vodáky alespoň úsek řeky Moravy mezi Olomoucí – Novými Sady a Dubem nad Moravou, který je splavný bez problémů.
Olomoucký kraj mezitím dál připravuje samotné prodloužení populární atrakce zvané Baťák ze Zlínského kraje na střední Moravu. Plán má potvrdit memorandum, které ještě letos podepíšou zástupci měst a obcí, jež leží na trase.
Investice s náklady odhadovanými na téměř miliardu korun podle hejtmanství pomůže cestovnímu ruchu v jižní části regionu, konkrétně městům, jako jsou Kojetín nebo Tovačov.
Olomoucký kraj připravuje odbornou analýzu
Projekt si navíc po loňských komunálních volbách získal další obce. Podporuje ho už i zmíněný Tovačov, jehož předchozí starosta Leon Bouchal byl k investici velmi skeptický.
„Vizi prodloužení Baťova kanálu se nebráníme, i když se nevyhneme nákladům na vybudování zálivů pro lodě nebo kempů. V první řadě je však potřeba vyčistit Mlýnský náhon a zkulturnit jeho břehy. Kdyby pak podél něj vznikly cyklostezky, pomohlo by to další propagaci této vodní cesty,“ uvedl naopak současný tovačovský starosta Marek Svoboda.
S nadšením projekt přijali také v Kojetíně. „Ve městě by mělo být přístaviště. Jsme nakloněni všem věcem, které zviditelní Kojetín trochu jinak, než jak byl dosud vnímán,“ vysvětlil místostarosta Miloslav Oulehla.
Poté, co Olomoucký kraj loni podpořil územní studii, kterou si na téma prodloužení Baťova kanálu nechal zpracovat, připravuje nyní podrobnou analýzu. Plánem už se vážně zabývá i stát, který by stavbu financoval.
Zhorší to už tak špatnou situaci, nesouhlasí ochranáři
To všechno s nelibostí sledují ochránci přírody, kteří upozorňují, že ani jedna z etap plánovaného prodloužení Baťova kanálu by se neobešla bez stavebních zásahů v korytech vodních toků.
„V dnešní době klimatických extrémů je třeba dělat pravý opak – vracet řeky pokud možno do přírodního stavu. Technicky upravená koryta krajinu vysušují. Pokud řeky naopak zrevitalizujeme, sníží se jejich kapacita, dostanou přirozenou trasu, tudíž komunikují se svou nivou a sytí okolí vodou,“ zdůraznil Jan Koutný z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Koutný nemá nic proti tomu, aby Moravu a Mlýnský náhon splouvali vodáci, lodím ale říká radikální ne. „Nepovede to k ničemu dobrému. Jen to zhorší už tak špatnou situaci,“ říká ochranář.
Kanál se má do regionu dostat ve čtyřech etapách
Studie prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje počítá se třemi etapami pro napojení Olomouce a čtvrtou pak pro spojení s Přerovem. První, jedenáctikilometrová část z Kroměříže do Lobodic vede korytem Moravy.
Druhá etapa z Lobodic do Tovačova měří šest kilometrů a vede vodní cestu ve třech variantách. Jako nejpravděpodobnější se jeví ta, která využívá Mlýnský náhon a vyhýbá se Tovačovským jezerům, na nichž se bude nadále těžit štěrk.
Třetí, nejdelší etapa měří 22 kilometrů a z Tovačova dovede lodě až do Olomouce. I tady vede převážně korytem Mlýnského náhonu, nad jezem Bolelouc v Dubu nad Moravou pak odbočuje do řeky Moravy. Na trase bude potřeba asi osm plavebních zařízení - plavebních komor nebo lodních výtahů - u současných jezů a vodních elektráren.
Napojení Přerova je pak podle studie možné dvěma variantami. Ta první počítá s existencí vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (DOL), kdy by k propojení do centra Přerova stačila sedm kilometrů dlouhá plavební odbočka řekou Bečvou. Pokud by se obří projekt DOL nestavěl, vedla by přerovská vodní cesta už od soutoku Bečvy s Moravou u Tovačova.
Baťův kanál je historická vodní cesta, kterou ve 30. letech minulého století pomohla vybudovat zlínská obuvnická firma Baťa, využívala ho pro nákladní dopravu. Po desetiletích bez provozu kanál znovu ožil v 90. letech, dnes slouží pouze pro rekreační plavbu.
Atrakce, která ročně láká desetitisíce turistů, vede částečně po řece Moravě, zčásti umělým korytem. Současná 53 kilometrů dlouhá trasa ze Skalice do Otrokovic se brzy prodlouží na 76 kilometrů díky jižnímu propojení do Hodonína a severnímu prodloužení do Kroměříže.