iDNES.cz

První lidé vyhození z továrny Hard vítězí u soudu, výpovědi jsou neplatné

  9:32
Tvrdé vyhazovy za údajné hrubé porušení pracovní kázně, které před rokem a půl rozdala Moravia Industry v jesenickém Hardu, neplatí. Alespoň v prvních dvou případech o tom nyní rozhodl Okresní soud v Jeseníku. Zástupci firmy u jednání chyběli.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Psal se konec listopadu 2017 a atmosféra v jesenickém závodu Hard byla napjatá. Výrobu právě převzala po vítkovickém holdingu zmítajícím se ve finančních problémech společnost Moravia Industry založená teprve před měsícem ve Velké Británii. Zhruba 130 zaměstnanců mělo u sebe výpovědi s nárokem na odstupné od insolvenčního správce Davida Vandrovce.

Moravia Industry je však zrušila a tvrdila, že rozhodně chce ve výrobě pokračovat. Záhy ovšem desítkám zaměstnanců rozdala rozhodnutí o okamžitém zrušení pracovního poměru za údajné hrubé porušení pracovní kázně. Vedení firmy vyhozené zaměstnance vinilo z nejrůznějších prohřešků – někteří prý odmítli předat dokumentaci, další zase údajně opouštěli pracoviště bez povolení.

Lidé se ale vzepřeli a výpovědi napadli žalobami. Celkem jich k soudu doputovalo devatenáct. Byli mezi nimi i Radka Krézková a Matěj Pavlů, jejichž žalobám tento týden Okresní soud v Jeseníku vyhověl.

„Vyhověli jsme plně žalobám, pokud jde o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru s tím, že jsme žaloby shledali důvodnými,“ řekla MF DNES po jednání soudkyně Ivana Ondryášová.

Soud rozhodoval o třech žalobách, jeden z bývalých zaměstnanců Moravia Industry však nedorazil.

„Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování. My jsme jednali v jejich nepřítomnosti s tím, že právní zástupkyně žalobce nepředložila patřičné listiny,“ vysvětlila Ondryášová.

Zástupci Moravia Industry k soudu nepřišli

Na jednání se nedostavil ani nikdo z Moravia Industry, což také přispělo k tomu, jak nakonec soud rozhodl.

„Žalovaná strana se jednání nezúčastnila, byť má řádně doručeno předvolání, takže jsme jednali v jejich nepřítomnosti. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní, že se zaměstnanci dopustili porušování povinnosti ve smyslu paragrafu 55, nedoplnili, neoznačili důkazy. Z tohoto důvodu soud vyhověl žalobám,“ zdůvodnila rozhodnutí soudkyně Ondryášová.

Radka Krézková je s vítězstvím u soudu spokojená. „Okamžité zrušení pracovního poměru dle paragrafu 55 dostávají pracovníci, které zaměstnavatelé rozhodně nevyhledávají. Jsem ráda, že se potvrdilo, že zákony jsou také pro lidi. Satisfakce to ale bude ve chvíli, kdy budou skuteční viníci potrestáni,“ říká.

Moravia Industry se může proti rozhodnutí jesenického soudu odvolat. Zda k tomu sáhne, není jasné. Firmu, kterou loni v březnu ovládl holding CMB spojený s dříve souzenými podnikateli Vítem a Martinem Zaorálkovými, MF DNES oslovila s dotazy prostřednictvím e-mailu, žádná reakce však nedorazila.

Firma slibovala převzít výrobu Hardu, teď sama čelí insolvenci

Samotná Moravia Industry zároveň již rok čelí insolvenčnímu návrhu, který na ni podal jeden ze zaměstnanců. Doposud však nepadlo rozhodnutí, zda půjde firma do konkurzu, či ne. Moravia Industry totiž, jak již dříve popsala MF DNES, používá nejrůznější kličky, které celý proces výrazně prodlužují.

„Dlužník je zahraniční společností se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. V případě insolvenčního řízení se tak jedná o insolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem,“ napsal například ředitel Moravia Industry Michal Lieb soudu.

Podle Lieba by mělo být řízení ukončeno a pokud ne, tak by o případu měl jako prvoinstanční rozhodovat Nejvyšší soud, a nikoli krajský.

Proti tomu se ale ohradili jak insolvenční správce a krajský státní zástupce, tak samotní věřitelé. Liebovu námitku nakonec nepřijal ani Nejvyšší soud.

„V dané věci jde o rozhodování v insolvenčním řízení, proto není žádných pochyb, že v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy,“ napsal v rozhodnutí předseda senátu Milan Polášek.

V případě žalob na okamžité zrušení pracovního poměru u Okresního soudu v Jeseníku pro změnu firma komunikovala anglicky psanými dopisy s odkazem na své sídlo ve Velké Británii. Soud si proto musel najmout překladatelku. Za Moravia Industry přitom vždy vystupovali Češi a i předběžný insolvenční správce označil britské sídlo firmy za čistě virtuální.

Aktivitami Moravia Industry se navíc už několik měsíců zabývá hospodářská kriminálka pro podezření z možného poškozování věřitele při rozprodeji majetku z Hardu.

Autor:
zpět na článek