Pozdně renesanční čtyřboká kamenná pilířová boží muka byla postavena pravděpodobně roku 1699.
„Po restaurátorském zásahu jsou v dobrém stavu a jedná se o velmi kvalitní dílo s vysokou historickou hodnotou regionální produkce. Jsou také jedním z mála dokladů památek spojených s inkvizičními procesy na Šumpersku,“ uvedl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.
Tři metry vysoká památka, která byla v průběhu staletí několikrát přemístěna a dnes je jednou ze zastávek naučné Čarodějnické cyklotrasy, se skládá z novodobého betonového podstavce, pískovcového pilíře a původní vrcholové kaplice završené fragmentem železného kříže na kruhovém soklu.
Část muk je postavena z netradičního místního materiálu, takzvaného krupníku, což je mastková břidlice, která se těžila pouze v okolí Sobotína a Vernířovic.
Na Šumpersku nejde o jediná takzvaná čarodějnická boží muka. „Další se nachází například v Koutech nad Desnou, Velkých Losinách nebo Rapotíně. Nechávali je vystavět pozůstalí obětí honu na čarodějnice,“ nastínil Staněk.
Čarodějnické procesy na Šumpersku ze druhé poloviny 17. století, které vešly ve známost mimo jiné i díky románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmennému filmu režiséra Otakara Vávry, vedl inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Zemřelo při nich zhruba sto lidí, včetně kněze Kryštofa Aloise Lautnera, který Bobligovy metody kritizoval.