„Nejvíc domácností mělo čistý příjem mezi deseti a dvanácti tisíci korunami na hlavu. Těchto lidí bylo téměř 23 procent,“ přiblížila olomoucká statistička Joanna Pozdíšková.
Zhruba pětina domácností pak uvedla příjem na jednoho člena v rozmezí 12 až 15 tisíc a stejná skupina mezi 15 až 20 tisíci korunami. Nejméně, do šesti tisíc na jednotlivce, vykázalo 1,2 procenta domácností, a naopak nejvyšší příjmy nad 50 tisíc na hlavu uvedlo necelé procento dotázaných.
„Podíl domácností, které sdělily, že se svým příjmem vycházely s velkými obtížemi a měly problémy s platbou běžných výdajů nebo splácením půjček, činí čtyři procenta,“ dodala Pozdíšková. Kraj se tak pohybuje téměř o procento pod celorepublikovým průměrem.
Třetina domácností ve statistikách naopak uvedla, že pro ni nebyl problém s příjmem vyjít. S menšími obtížemi pak vychází s penězi o procento domácností méně. Naopak velmi snadno vychází s penězi přibližně tři procenta domácností, což je čtvrtý nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání.
Počet členů domácnosti v Olomouckém kraji se dlouhodobě snižuje. Zatímco v roce 2005 bylo v každé rodině 2,51 člena, loni to už bylo jen 2,43. Čistý příjem na hlavu se však za stejnou dobu zvedl téměř na dvojnásobek.
Nejvyšší nákladovou položkou je pak pro domácnosti v kraji bydlení. Průměrná domácnost zaplatí včetně vody a energií 5 140 korun.
Čtvrtina domácností nemá peníze na nečekané výdaje
„Náklady na bydlení tvořily v průměru 14,4 procenta z čistých peněžních příjmů domácností,“ řekla Pozdíšková.
Jako velkou zátěž označilo náklady na bydlení téměř 22 procent dotázaných a pouze pro 13 procent domácností nebyly žádný problém.
Významné části domácností také dělají problémy neočekávané či mimořádné výdaje. Více než čtvrtina dotázaných si nemůže dovolit zaplatit naráz 10 700 korun. Téměř stejné množství domácností si pak nemůže užít každý rok týdenní dovolenou.