Důležitá komunikace byla na papíře už před lety, přišla však krize a namalovaný projekt se zastavil. Roky se nic nedělo, až do doby, kdy se přiblížily poslední krajské volby. Obce začal objíždět tehdejší hejtman a sliboval nápravu. A uběhl další rok.
„Byl jsem první naivní a přesvědčoval lidi, že se obchvat stavět bude. Uskutečnilo se pár schůzek, pak se vše ale zastavilo. A nyní zase nevíme, proč se to zdrželo,“ zlobil se loni začátkem roku starosta Ptení Jiří Porteš.
Nyní se však věci opravdu daly do pohybu. Na podzim se Olomouckému kraji podařilo dokončit projektovou dokumentaci a konečně požádat o územní rozhodnutí. Začátkem letošního roku se pak uskutečnila tři setkání s majiteli pozemků pod obchvatem a kraji se už dokonce podařilo uzavřít první smlouvy o výkupech půdy.
Obchvat Ptení se dotkne asi sto šedesáti vlastníků. Úřady lidem nabízejí 165 korun za metr čtvereční a chtěly by veškeré majetkoprávní záležitosti dokončit ještě během letoška.
„Jsme moc rádi, že si kraj uvědomil, že firmy, které tady sídlí, jsou největšími zaměstnavateli na celém Konicku. Denně jsou na bráně více než dvě stovky kamionů, a když to vezmete, tak to máte přes čtyři sta jízd za den,“ popisuje starosta.
„Kromě toho je kůrovcová kalamita a máme tady manipulační sklad dřeva, které jde ven přes železnici. Nárůst počtu kamionů je značný a jsme rádi, že si to kraj konečně uvědomil a začal celou situaci řešit,“ dodává.
Pila chce pomoci s výkupy. Nabídka stále platí, tvrdí ředitel
Krajský úřad v Olomouci potvrdil, že se v současné době čeká na vydání územního rozhodnutí.
„Termín zahájení stavby nyní nelze stanovit. Nejdříve je nutné získat územní souhlas, posléze stavební povolení a souběžně je nutné provést majetkoprávní vypořádání stavby a zajistit finanční krytí,“ sdělila mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.
Smyslem ochvatu je podle ní odlehčit od průjezdu těžké nákladní dopravy obcím Ptení a Vícov. Kamiony tudy směřují do průmyslové zóny v Ptenském Dvorku. Kromě pily zde sídlí také jeden z největších výrobců velkoplošných vícevrstvých desek v Evropě, společnost Agrop Nova.
Zvýšený provoz a nárůst produkce potvrzuje ředitel pily Javořice v Ptenském Dvorku Jan Vařeka.
„Poslední dva tři roky neustále zvyšujeme pořez. Na obchvat se proto nesmírně těšíme,“ řekl ředitel. V minulých letech pila zaplatila projektovou dokumentaci k obchvatu a nabídla také specialisty pro výkupy pozemků.
„Tato nabídka platí i nadále, kdyby výkupy nějak vázly. Vzhledem k tomu, že máme dobrou místní znalost, já sám jsem ve Ptení už pětadvacet let, tak bychom možná dokázali lépe komunikovat,“ dodal ředitel.
Provoz je nebezpečný a otřesy trpí lidé i budovy
Součástí obchvatu bude stavba chodníku k ptenskému hřbitovu, který leží kus od vesnice. Výkupy pozemků pro chodník si však Ptení musí zajistit samo, jde asi o třicet majitelů, a stavbu si bude také platit.
„Chodník je součástí obchvatu, a tedy i projektu a stavebního povolení. Obec však chodník bude financovat sama a po dokončení si ho převezme do své správy,“ řekl starosta Ptení Porteš.
Na kamionovou dopravu si lidé ze Ptení a okolních obcí stěžují již roky. Těžké nákladní vozy jim v řadě případů projíždějí přímo pod okny. Ačkoliv jim místní firmy dávají práci, silnice ani domy nejsou na nápor kamionů stavěné. Obyvatelé trpí hlukem, prachem, zplodinami a praskají jim zdi.
„Když přes obec jede kamion, a to říkám doslova a do písmene, tak se lidem doma třepou hrníčky. Provoz je také nebezpečný. Pro nás je jediným řešením obchvat,“ postěžoval si jeden z místních.