Zatímco v roce 2017 zemřelo při nehodách v kraji 24 lidí, loni jich bylo podle policejních statistik 35.
„V roce 2018 bylo abnormálně teplé a slunečné počasí. Potvrzuje se, co říkají i dopravní psychologové, že takové podmínky přinášejí vyšší riziko nehod, a to i těch tragických, protože z nich mimo jiné pramení vyšší únava,“ komentoval statistiky náměstek krajského policejního ředitele pro vnější službu Petr Tománek.
Potvrzují to i čísla, v období od června do září zemřelo při nehodách celkem dvacet lidí, tedy více než za celý zbytek roku dohromady včetně zimních měsíců přinášejících riziko namrzlých silnic. Smutné prvenství si odnesl okres Olomouc, kde zahynulo 17 lidí, což znamená meziroční skokový nárůst o 425 procent.
Právě zde se totiž odehrála nemalá část z loňských nejtragičtějších nehod v regionu, jejichž oběťmi byly navíc velmi často děti. Například v březnu jen těsně za okrajem Olomouce opilý řidič zavinil nehodu čtyř aut, jejímž výsledkem byla smrt batolete a školáka.
V polovině července zase na silnici z krajského města do Šternberka nedal odbočující řidič přednost náklaďáku a po drtivém nárazu na místě zemřeli dva dospělí a jedno dítě, další posléze podlehlo zraněním v nemocnici.
Shodou okolností jely oběti v obou případech ve starším voze stejného typu Škoda Felicia. Felicií navíc cestovaly i dvě oběti prosincové srážky dvou aut u Kostelce na Hané. I za tou stála chyba řidiče, jenž nedal přednost.
Strhnutí řízení někdy končí mnohem hůře než přímý náraz
Paradoxní přitom je, že samotná Olomouc se v žebříčku krajských měst s nejbezpečnějšími silnicemi, který přepočítává nehody s vážnými či smrtelnými následky na území města na počet obyvatel, umístila za první pololetí roku 2018 na čele, a to vůbec poprvé za patnáct let jeho vyhlašování.
Oběťmi nehod bylo loni devět řidičů aut, čtyři motorkáři a devět spolujezdců, což je o sedm více než v roce 2017.
„Bohužel roli sehrálo i to, že řidiči mají stále reflex strhnout řízení, aby se vyhnuli čelnímu nárazu. Jenže právě pro ten mají vozy nejlépe vystavěné deformační zóny a v případě těch modernějších také třeba airbagy,“ podotkl krajský šéf dopravní policie Dušan Věženský.
„V řadě případů, včetně několika loňských tragických nehod, jsou tak výsledkem nárazy boční, pro které jsou naopak deformační zóny a další bezpečnostní prvky minimální a to se často projevuje na mnohem vážnějších nebo dokonce fatálních následcích,“ dodal.
Na silnicích zemřelo také šest cyklistů a sedm chodců. „Ani jeden z těchto chodců na sobě neměl reflexní prvky,“ upozornil Věženský.
Za 33 tisíc přestupků zaplatili řidiči na pokutách 15,7 milionu
Na silnicích v kraji loni dopravní policisté vyšetřovali 5 251 nehod, což je o necelá dvě procenta více než v roce 2017. Pokračuje tak dlouhodobý trend malého, ale neustále pokračujícího zvyšování jejich počtu. Přibylo jich ve všech okresech s výjimkou Přerovska, v absolutních číslech si i v této statistice odneslo smutné prvenství Olomoucko s 2 210 nehodami.
„Tento trend platí celorepublikově a vychází z toho, že i nadále stoupá hustota dopravy. Lidé, hlavně pak rodiny, mají stále více aut. Navíc se v současnosti daří ekonomice, z čehož pramení zvýšená přeprava nákladů a my jsme tranzitní stát,“ shrnul Tománek.
Aspoň malé pozitivum představují počty zraněných. Účastníků nehod, kteří utrpěli vážné následky, ubylo v meziročním srovnání o patnáct procent na 93, lehce zraněných pak o tři procenta na 1 486.
Nejčastější příčinou stojící za více než polovinou nehod byl nesprávný způsob jízdy, kam spadá nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenost či chyby při otáčení, couvání a přejíždění mezi pruhy. Následuje v řádech stovek případů nepřiměřená rychlost, nedání přednosti a řízení v opilosti.
„Častým nešvarem zůstává třeba i jízda na červenou. Například při jedné loňské dopravní akci v olomoucké Velkomoravské ulici jsme jich za pouhé dvě hodiny zaznamenali třináct,“ doplnil Věženský.
Dopravní policisté loni řešili celkem 33 324 přestupků, nejčastěji šlo o překročení rychlosti. Pokuty dosáhly výše 15,7 milionu korun.