K tomu, aby koryty mohly stejně jako po Baťově kanálu plout malé rekreační lodě, bude potřeba opevnit břehy a vybudovat také řadu plavebních komor nebo zdvihadel. Právě to vyvolává zděšení na straně ochránců přírody, ti se totiž naopak zasazují o to, aby se tokům vracel přírodní charakter.
Myšlenka dovést Baťův kanál až do Olomouce a Přerova přitom už není jen vizí. Poté, co Olomoucký kraj podpořil územní studii, kterou si na toto téma nechal zpracovat, začne se plánem vážně zabývat i stát, který by stavbu s náklady odhadovanými na miliardu korun financoval.
„Základní rozpor bude v tom, jestli podporovat turistický ruch, nebo území zakonzervovat pro ochranu životního prostředí. My si myslíme, že je možné, aby vedle sebe fungovalo obojí,“ odhaduje Jan Skalický, předseda představenstva společnosti Vodní cesty, která je autorem myšlenky na prodloužení Baťova kanálu i zpracovatelem územní studie.
Skalický poukazuje na to, že už dnes pluje osobní loď v chráněném úseku řeky Moravy pod Olomoucí, kde nebylo potřeba žádných úprav. Jak však vyplývá z nedávno zveřejněné územní studie, ani jedna z etap plánovaného prodloužení Baťova kanálu by se bez stavebních zásahů v korytech neobešla.
„Splavnění vodních toků i budování technických objektů jako plavebních komor, zdvihadel či přístavišť bude mít významný dopad na ekologický stav využívaných řek, jezer i na okolní nivu,“ varuje Jan Koutný z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Studie počítá s velkými investicemi do prohlubování a úprav koryta Mlýnského náhonu. Patří k nim velké i menší prohrábky koryta včetně opevnění břehů, rozšiřování a směrové úpravy spojené s rozsáhlým kácením,“ upřesňuje.
K Olomouci by kanál dovedly tři etapy
Agentura tak kraji nedoporučila, aby se záměrem na prodloužení Baťova kanálu dál zabýval. Zkracování koryta toku a jeho prohlubování podle ochránců urychlí odtok vody z krajiny. Stavba zdvihadel nebo plavebních komor zase zlikviduje proudné úseky pod jezy, které jsou mimořádně významnými a často jedinými trdlišti původních druhů ryb.
Jenomže Baťův kanál je dnes fenomén, který ročně láká desetitisíce turistů. I v perspektivě toho, jak populární jsou výletní plavby po řece Moravě v Olomouci a po Bečvě v Přerově, dalo vedení kraje prodloužení Baťovy vodní cesty zelenou.
Současná 53 kilometrů dlouhá trasa vede ze Skalice do Otrokovic. Brzy se má prodloužit na 76 kilometrů díky jižnímu propojení do Hodonína a severnímu prodloužení do Kroměříže. Blíž je přitom stavba na jihu Moravy, která má začít příští rok. Naopak napojení Kroměříže prostřednictvím nové plavební komory u jezu Bělov vázne na odvoláních ekologů ze spolku Děti Země.
Studie prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje počítá se třemi etapami pro napojení Olomouce a čtvrtou pak pro spojení s Přerovem. První část, která vede přes Kojetín do Lobodic, navrhují autoři připravovat už nyní, společně s plánovaným napojením Kroměříže.
Mapa zobrazující zvažované prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje.
Jedenáctikilometrová trasa vede korytem Moravy a počítá s jedním plavebním zařízením - plavební komorou nebo lodním výtahem - na jezu Strž v Kroměříži. V Kojetíně a u Lobodic navrhuje studie postavit rekreační přístavy.
Druhá etapa z Lobodic do Tovačova měří šest kilometrů a vede vodní cestu ve třech variantách. Jako nejpravděpodobnější se jeví ta, která využívá Mlýnský náhon a vyhýbá se Tovačovským jezerům, na nichž se bude nadále těžit štěrk.
Třetí, nejdelší etapa měří 22 kilometrů a z Tovačova dovede lodě až do Olomouce. I tady vede převážně korytem Mlýnského náhonu přes Věrovany a Dub nad Moravou. Nad jezem Bolelouc v Dubu pak trasa odbočuje do řeky Moravy, kudy vede stávajícím korytem přes obce Charváty a Kožušany-Tážaly.
Napojení Přerova by se odvíjelo od stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe
Na trase bude potřeba sedm plavebních zařízení u současných jezů a vodních elektráren. Rekreační přístavy by podle autorů studie mohly vzniknout například v Tovačově, Věrovanech, Dubu nad Moravou, Bolelouci, Draslově-Čertoryjích, Tážalech a na třech místech také v Olomouci.
Napojení Přerova je podle studie možné dvěma variantami. Ta první počítá s existencí vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (DOL), kdy by k propojení do centra Přerova stačila sedm kilometrů dlouhá plavební odbočka řekou Bečvou. Pokud by se obří projekt DOL nestavěl, vedla by přerovská vodní cesta už od soutoku Bečvy s Moravou u Tovačova.
„Jednodušší je napojení přes vodní koridor, a to z důvodu nízkých průtoků řeky Bečvy,“ popsal Skalický.
Tak jako tak ani na Bečvě to nepůjde bez stavebních zásahů a technických zařízení, což je v rozporu s tím, co prosazují ekologové. Právě na této řece dokazují, že pro stabilizaci vody v krajině i usměrňování povodní má smysl vracet jí tam, kde to lze, přírodní podobu.
Jednoduché to navíc zastánci prodloužení Baťova kanálu nebudou mít ani v případě Mlýnského náhonu. Jan Skalický si toho je vědom.
„Nejkomplikovanější bude dohodnout se na optimální rekonstrukci Mlýnského náhonu. Ideální by bylo, kdyby se vrátil do podoby, v jaké fungoval po staletí, kdy měl i dřevěné opevnění břehů. Jeho pozůstatky jsou na Mlýnském náhonu dodnes patrné. Opevnění je ale zničené, rozpadlé a břehy se hroutí,“ říká Skalický.
Ekolog: Prodloužení kanálu se nevyplatí ekologicky ani ekonomicky
Proti zásahům do koryt všech potřebných toků nejsou jen ekologové ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ale také odborníci z Univerzity Palackého stejně jako ekologové z Unie pro řeku Moravu.
„Úseky Mlýnského náhonu i Moravy budou ovlivněny výstavbou plavebních komor a různých jezů, bude to vlastně jedna nádrž za druhou. Navíc se bude muset kácet na březích. Vodní toky to ještě víc odpřírodní,“ upozorňuje Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu.
Podle něj se projekt prodloužení Baťova kanálu nevyplatí ekologicky ani ekonomicky. Je přesvědčený, že výnosy z turistického ruchu nemohou kompenzovat náklady na stavbu.
„Kanalizovat řeky jen proto, aby po nich mohly plout lodě, s tím, že to bude mít ekologické dopady a k tomu se to ekonomicky nevyplatí, je pochybné. Celé je to chiméra,“ tvrdí Krejčí.