Tři hejtmanstvím plánované a prosazované průmyslové zóny u Olomouce, Zábřehu a Prostějova zničí podle místopředsedy KDU-ČSL, bývalého ministra zemědělství a opozičního zastupitele v Olomouckém kraji Mariana Jurečky půdu na celkové ploše 164 hektarů.
Proti plánům ostře vystoupil na tiskové konferenci poté, co MF DNES nedávno informovala o plánech úřadů na zabrání desítek hektarů zemědělské půdy s nejvyšší bonitou u Olomouce a přeměnu na „strategickou zónu“. Ze změny by profitovala mimo jiné skupina Gemo vlivného olomouckého podnikatele Jaromíra Uhýrka, které velká část pozemků u Hněvotína patří.
MF DNES současně upozornila na způsob, jakým ministerstvo životního prostředí (MŽP) změnilo názor na vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Zdejší územní odbor totiž opakovaně žádosti odmítl, ale po jednáních mezi MŽP a ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) v Praze resort obrátil.
„Na základě dohody s MMR se určité možnosti v souladu se zákonem pro vymezení plochy našly. V rámci návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Olomouckého kraje tak bude kromě jiného vymezena strategická plocha Olomouc,“ komentoval to tehdy Marek Čihák z tiskového oddělení MŽP.
„Tato změna stanoviska je naprosto nepochopitelná. Ministerstvo životního prostředí by mělo sledovat především to, aby se renovovaly nevyužité průmyslové zóny. Jde například o průmyslovou zónu letiště Bochoř nebo o zónu Holešov, kde je zaplněno ani ne 30 procent její plochy,“ kritizuje Jurečka.
Jurečka: Ministr i úřad by si měli ujasnit priority a čí zájmy hájí
Olomoucký krajský úřad již dříve uvedl, že jiná volná plocha či brownfield, které by bylo možné využít k rozvojovým plánům, v Olomouci není.
„Nechali jsme si udělat speciální analýzy, podle nichž jiná alternativa neexistuje. Chápu, že někdo na to může mít jiný názor, nicméně ten rozbor brownfieldů a jiných nezastavěných ploch existuje a jeho závěr je takový, jaký je,“ řekl vedoucí odboru strategického rozvoje kraje Radek Dosoudil.
Podle Jurečky je však v současnosti podobná změna fakticky v rozporu se zákonem.
„Nedávno byla přijata legislativa, která prakticky zakazuje vyjmutí nejkvalitnějších půd ze zemědělského půdního fondu,“ řekl Jurečka s tím, že výjimkou by byla stavba ve veřejném zájmu, například protipovodňových opatření či rychlostní silnice. Průmyslová zóna, když v okolí jsou takzvané brownfieldy, by však podle něj takovou výjimku dostat neměla.
„Ministerstvo životního prostředí, pan ministr i jeho náměstci by si měli ujasnit priority i to, čí zájmy vlastně hájí,“ prohlásil Jurečka, jenž kvůli tomu hodlá interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce i premiéra v demisi Andreje Babiše (oba ANO).
Jako krajský opoziční zastupitel také bude podle svých slov žádat, aby „vedení kraje využilo jiné varianty, které jsou možné k naplnění hospodářských rozvojových plánů a jež nebudou spočívat v zabrání nenahraditelné orné půdy“.
Jednání je pouze o 44 hektarech, říká ministerstvo
Podle ministerstva životního prostředí uvedl Jurečka zavádějící informace. Mluvčí úřadu Petra Roubíčková uvedla, že právě kvůli ochraně půdy byla zóna u Prostějova zamítnuta a v případě plochy u Olomouce došlo k dohodě mezi úřady.
„Kraj v souladu se zákonem obhájil veřejný zájem a nezbytnost využití plochy na vymezení strategické plochy u Olomouce pro výstavbu biomedicínského centra. Plocha byla navíc mírně zmenšena oproti původnímu návrhu kraje,“ uvedla mluvčí pro ČTK.
„Poslední plocha u Zábřehu je pak již z minulosti vymezena v územním plánu města Zábřeh a MŽP využití této plochy mohlo, opět pouze v souladu s legislativou, potvrdit pouze za podmínky, že nebude v budoucnu rozšířena. Změna se tak celkově týká 44 hektarů, nikoli 164, jak uvedl pan bývalý ministr,“ dodala.
Výsledek dle Roubíčkové navíc ještě neznamená vynětí půdy z půdního fondu, neboť to bude předmětem dalšího jednání.