iDNES.cz

Moravským divadlem zní ve vesnickém dramatu hanáčtina i Nohavicovy písně

  6:52
Téma víry ve spravedlnost i mravní a duchovní principy přináší poslední činoherní premiéra sezony v Moravském divadle. Drama Boží mlýny podle románu Jana Vrby se od literární předlohy liší především dialektem, oproti chodskému nářečí v Olomouci zní hanáčtina. A také písně Jarka Nohavici v aranžmá pro cimbálovku.

Olomoucká inscenace, v níž hrají Václav Bahník, Lukáš Červenka, Tomáš Krejčí či Vendula Nováková, je historicky prvním uvedením Božích mlýnů na jevišti. Páteční představení tak bylo světovou premiérou.

„Boží mlýny jsme vybrali jednak proto, že jde o český titul a my letos slavíme 100. výročí vzniku Československa. A dále z toho důvodu, že nás zaujal myšlenkový přesah příběhu. Jak už název napovídá, jde v něm o to, že boží mlýny melou pomalu, ale spravedlivě,“ nastínil režisér Roman Vencl.

Děj příběhu, který má ve své podstatě formu klasické antické tragédie, se odehrává na vesnici na přelomu 19. a 20. století. Popisuje tragický osud jedné sedlácké rodiny, kterou zničila křivá přísaha jednoho z jejích členů.

„Děj románu je samozřejmě dohledatelný, jeho vyústění bych ale prozrazovat nechtěl,“ řekl Vencl. Ačkoliv se Vrbova vesnická tragédie odehrává v jižních Čechách, olomoučtí umělci se ji rozhodli adaptovat do prostředí Hané.

„Předstíráme, že se ten příběh odehrál kdysi dávno na Olomoucku. K tomu je z mého pohledu nezbytně nutné, aby herci mluvili hanácky,“ nastínil Vencl s tím, že historický hanácký folklor podpoří folklor současný celorepublikový v podobě písní Jarka Nohavici. V inscenaci jich zazní celkem 12.

„Minimálně polovina písniček se tváří, jako by byla napsána přímo pro Boží mlýny. Ale nechystáme muzikál, písně neposouvají děj hry, nýbrž dokreslují vnitřní pochody a pocity postav,“ řekl Vencl.

Lidé se mohou těšit i na Nohavicovy známé hity Až mě zítra ráno v pět či Košilka. O souhlas písničkáře interpretovat jeho skladby živě na jevišti divadlo usilovalo tři roky.

zpět na článek