Díky průmyslové zóně, dobré poloze v centru Česka a Evropy a napojení na dálnici je na Prostějovsku dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Olomouckém kraji. Hodnota 2,8 procenta je hluboko i pod celorepublikovým průměrem. Sehnat nové lidi je už dnes téměř nadlidský úkol.
„V kraji je přes 17 tisíc uchazečů o zaměstnání. Na konci předchozího měsíce jich bylo o 1 554 méně a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku počet klesl o 7 228 osob. Jedná se o nejnižší nezaměstnanost od vzniku krajského uspořádání. Nejméně uchazečů o práci je v okrese Prostějov,“ potvrdil analytik z úřadu práce v Olomouci Jaroslav Mikšaník.
A v této situaci se největší zaměstnavatel na Prostějovsku – společnost Mubea – chystá otevřít nový závod, do kterého bude letos potřebovat 40 a další rok přes 200 lidí.
Podobný počet zaměstnanců navíc shání i ruský výrobce flexibilních obalů – skupina Danaflex, která rovněž zamířila do prostějovské průmyslové zóny. A desítky nových pracovníků budou potřebovat i menší firmy, které v Prostějově také investují. Kde je seženou, je ve hvězdách.
„Bohužel si opravdu nedokážu představit, kde chtějí v takových počtech firmy nové lidi vzít. Na úřadu práce už zůstali pouze totálně nezaměstnatelní,“ řekla ředitelka Okresní hospodářské komory v Prostějově Helena Chalánková.
Není z čeho brát, vydělat na tom mohou zaměstnanci
Vydělat mohou zaměstnanci, protože porostou mzdy. „Pro zaměstnavatele to však bude kritické. Podle průzkumu hospodářské komory náborové akce a přetahování lidí už jedou na plné obrátky. Zaměstnanci kolikrát ani nedodržují zákoník práce, ze dne na den nepřijdou a nastupují jinde, kde mají lepší finanční podmínky,“ popsala predátorské praktiky Chalánková.
Průzkum komora uskutečnila mezi 580 firmami v Česku. Ředitelka proto doufá, že prostějovští investoři mají svou personální strategii vymyšlenou.
Ruskou firmu Danaflex přivedlo do Prostějova členství země v EU, poloha v centrální Evropě, stabilita a dobrá dopravní obslužnost.
„Myšlenka zřídit ve městě naši základnu vychází také ze skutečnosti, že zde působí náš přední dodavatel,“ vysvětlil prezident skupiny Airat Basirov.
Firma potřebuje vesměs dělníky a část z nich si hodlá dovézt z Ruska. Výrobu ovšem rozšiřuje i samotný výrobce průmyslových strojů a vybavení pro flexibilní obaly Windmöller & Hölscher.
„Mají nastavenou takovou personální politiku, že si věří, že nové pracovníky seženou,“ komentovala to nedávno Alena Rašková, primátorka Prostějova, od kterého si společnost kupovala v průmyslové zóně pozemky.
Firmy věří, že pracovní pozice obsadí
Také Mubea věří, že nové lidi sežene. „Jinak bychom nemohli stavět další závod. Situace na trhu práce je sice napjatá, chceme však získat třeba mladé lidi po škole a dát jim šanci růstu a jdeme též cestou automatizace. Rozhodně se nesnažíme kontaktovat napřímo pracovníky z jiných firem, abychom je přetahovali k nám,“ naznačil strategii jednatel společnosti Miroslav Mikula.
Firma spolupracuje s vysokými a s dvanácti středními a učňovskými školami z regionu, kde poskytuje stipendium více než 150 studentům. Mohou dostat až čtyři tisíce korun měsíčně výměnou za závazek, že po škole do společnosti nastoupí. Mubea má také vlastní systémy rekvalifikací mimo jiné i pro lidi, kteří nejsou technici, a podle Mikuly nabízí nadstandardní plat.
Personální politika jí zatím jde. V roce 2010 zaměstnávala přes 600 lidí, dnes jich má téměř dvojnásobek. Čtyři stovky nových pracovníků se jí podařilo nabrat za posledních pět let.
„Jsme stabilní firma postavená na principech rodinné firmy. O své lidi jsme se starali i v době krize,“ vysvětluje Mikula. O masivnějším zaměstnávání lidí ze zahraničí ovšem Mubea nyní neuvažuje. Agenturní pracovníci tvoří jen 10 procent jejích zaměstnanců.
Firmy, které zrovna neexpandují, se soustřeďují na udržení lidí
Úplně první společností v prostějovské průmyslové zóně byla v 90. letech japonská Toray, výrobce tkaniny pro airbagy a bezvodých ofsetových desek pro ekologický tisk.
„V současné době naštěstí nepotřebujeme rozšiřovat výrobu a nabírat nové lidi, takže se zaměříme na to, abychom si zaměstnance udrželi, a budeme ještě víc přemýšlet o tom, aby byli spokojení. Ovšem až čas ukáže, co budoucnost s místním trhem práce udělá,“ přemítá manažer společnosti Tomáš Zikmund.
Investici v řádu desítek milionů nedávno oznámila i menší prostějovská společnost KP–KOPRO, výrobce plastového nádobí a plastů pro elektrotechnický, automobilový a spotřební průmysl. Potřebovat bude asi 20 nových zaměstnanců. Jednatel firmy Daniel Hruban obavy zatím nemá.
„Máme šikovnou paní na personálním, které věříme, že jakmile bude potřeba, tak tyto pracovní pozice obsadí,“ věří Hruban.