„Nepořádek doslova nestačíme uklízet. Lidé nám skládky vytváří nejen na pozemcích města, ale také v lokalitách, které patří Povodí Moravy,“ popsal situaci náměstek primátorky Prostějova Jiří Pospíšil.
„Nacházíme tam staré matrace, krabice, různé nádoby, kusy nábytku a podobně. Někdy to vypadá, jako by si zde někdo chystal letní bydlení,“ nechápe náměstek.
Černé skládky město ve spolupráci s Povodím likviduje, peníze za úklid by se však podle Pospíšila mohly využít smysluplněji. Radnice proto začala uvažovat o tom, že by na Hloučelu umístila fotopasti, které by podle Pospíšila mohly sloužit nejen k odhalení viníků, ale mohly by být i jedním z podkladů pro udělení pokuty.
Předsedkyně prostějovské pobočky Českého svazu ochránců přírody Eva Zatloukalová potvrzuje, že odpadky Hloučelu velmi zatěžují. Každoročně na jaře a na podzim ochranáři a vodohospodáři provádí úklid lesoparku a pouze v jedné polovině pravidelně nasbírají až dvacítku pytlů nepořádku.
K využití fotopastí je však Zatloukalová opatrná. „Musela by se dobře vytipovat místa, kde je použít. Například na Tiché co chvíli někdo vyhodí z auta odpadky. Tam si fotopast představit dovedu,“ řekla Zatloukalová. Tichá je silnice, která spojuje výpadovky na Plumlov a na Kostelec na Hané a prochází přímo přes Hloučelu.
Lesopark je domovem raků, ledňáčků i orchidejí
Lesopark kromě toho znečišťují i bezdomovci. Za obchodním domem OBI si jedna skupinka pravidelně buduje obydlí ze starých krabic a odpadků.
„Máme tam dobrovolníka, který to chodí čas od času uklízet, ale často si vůbec neví rady. S takovými lidmi totiž nikdo nic nezmůže. Jde o přestupek, ale pokuty u bezdomovců samozřejmě žádný smysl nemají,“ dodala.
Ani opoziční zastupitel Tomáš Blumenstein není z fotopastí na Hloučele zrovna nadšený.
„Myslím si, že nejdůležitější je výchova. Kdyby se děti z každé školy vzaly párkrát do roka sbírat odpadky a každé dítě by vidělo, kolik se všude povaluje plastových lahví, kelímků od jogurtů nebo prázdných obalů a plechovek, tak by si rozmyslelo dělat další odpadky. To by bylo daleko lepší než všechny kamery a fotopasti,“ je přesvědčen Blumenstein.
Nejhodnotnější přírodní území v Prostějově má dlouhou historii. První zmínky jsou z roku 1905, břehy říčky Hloučely se však podařilo osadit až o devět let později, a to především díky úsilí profesora prostějovské reálky Rudolfa Wolfa. V lesoparku žije rak říční, střevle potoční nebo ledňáček a roste tam nenápadná orchidej polabská a například všechny tři druhy jilmů.
V Čechovicích měli černou skládku přímo u zákazové cedule
V loňském roce se Hloučela dočkala rozšíření. Poblíž nemocnice směrem k Plumlovu město na ploše zhruba 2,7 hektaru vysadilo původní listnaté stromy, keře a založilo zde také trávník. Součástí akce, na kterou radnice získala evropské dotace ve výši 1,6 milionu korun, je i síť stezek a mobiliář.
„Celkové náklady jsou ve výši asi pět milionů korun,“ uvedla Anna Kajlíková z prostějovské radnice.
Pro lesopark to bylo první velké rozšíření od druhé světové války. „V tom místě je zelený koridor velmi úzký, proto je jenom dobře, když se tady lesopark rozšíří,“ podotkla Zatloukalová. V minulosti se Hloučela moc nerozšiřovala. Menší výsadba zeleně probíhala pouze v lokalitě zvané Močidýlka.
Hloučela však není jediným místem v Prostějově, kde vznikají černé skládky. Zrovna nedávno radnice řešila skládku stavebního materiálu v místní části Prostějova v Čechovicích přímo pod značkou zákazu skládek. Městská policie již celou věc vyšetřila a předala přestupkové komisi.
„Viníka známe,“ potvrdil náměstek primátorky Pospíšil. Dodal, že radnici už došla trpělivost a v podobných případech bude pachatele nekompromisně trestat. Za černou skládku hrozí pokuta až 50 tisíc, v případě opakování až 75 tisíc korun.